Cílem této práce je zjistit, jaká je variabilita vzdálenosti mikrofonu připevněného k laryngoskopu od úst při laryngoskopickém vyšetření a odpovídající hloubka vsunutí laryngoskopu do úst u různých pacientů. Rovněž je cílem určit, jak tato variabilita může ovlivnit přesnost určení hladiny akustického tlaku při vyšetření. Pro měření byly použity fotografie 20 dospělých mužů a 20 dospělých žen pořízené během jejich laryngoskopického vyšetření v Hlasovém a sluchovém centru Praha. Při měření byla zjištěna průměrná hloubka vsunutí laryngoskopu do úst od hranice horního rtu u mužů a2 = (9,3 +- 0,7) cm a u žen a1 = (8,5 +- 0,7) cm. Rozdíl mezi muži a ženami byl statisticky velmi významný (p = 0,0004). Průměrná vzdálenost mikrofonu od hranice horního rtu byla, dohromady pro muže i ženy 8,4 cm se směrodatnou odchylkou +- 0,8 cm. Z této směrodatné odchylky vyplývá inter-individuální vzdálenosti mikrofonu od horního rtu v rozsahu +- 1,6 cm (2 sigma, pro 95,45% interval spolehlivosti) či +- 2,4 cm (3 sigma, pro 99,73% interval spolehlivosti). Tyto variability kolem vzdálenosti 8,4 cm mohou způsobit teoretickou variabilitu hladin akustického tlaku v rozsahu 2FM = <-1,76; + 1,46> dB (2 sigma, pro 95,45% interval spolehlivosti) a 3FM = <-2,80; + 2,11> dB (3 sigma, pro 99,73% interval spolehlivosti). Zjištěné hodnoty umožňují vztáhnout změřené hladiny akustického tlaku hlasu pacienta při laryngoskopii k specifické vzdálenosti a poskytují základní informaci o možných nejistotách tohoto měření.The aim of this thesis was to find out the variability of mouth-to-microphone distance of a laryngoscope-attached microphone in laryngoscopic examinations and the corresponding depth of insertion of the laryngoscope in the mouth across different patients. An additional aim was to determine how the variability can influence the accuracy of the sound pressure level measurement during examinations. Photographs taken at the Voice and Hearing Center in Prague were used for the measurements. The results reveal the average depth of laryngoscope insertion from the upper-lip borderline to be a2 = (9,3 +- 0,7) cm in men and a1 = (8,5 +- 0,7) cm in women. The male-to-female difference was found to be highly statistically significant (p = 0,0004). The average microphone distance from the upper lip was 8,4 cm for the men and women, pooled together, with the standard deviation of +- 0,8 cm. This standard deviation reveals on the inter-individual variability of the microphone distance within the range of +- 1,6 cm (2 sigma, 95,45% confidence interval) or +- 2,4 cm (3 sigma, 99,73% confidence interval) from the upper lip. These distance variabilities can cause theoretical variability of the measured sound pressure levels in the range of 2FM = <-1,76; +1,46> dB (2 sigma, 95,45% confidence interval) and 3FM = <-2,80; + 2,11> dB (3 sigma, 99,73% confidence interval). The measured data make it possible to relate the measured sound pressure levels of voice in laryngoscopically examined patients to specific microphone distances and provide basic information about the possible uncertainties of these measurements.