Tématem této diplomové práce je postoj Ruské federace k samozvané Podněsterské moldavské republice. Na počátku 90. let deklarovala separatistická oblast Podněstří svou nezávislost na Moldavsku, která však dodnes nebyla uznána žádným jiným suverénním státem mezinárodního společenství. Podněstří tak získalo politický status mezinárodně neuznaného kvazistátu. Již od samotného vzniku je Podněstří existenčně závislé na Ruské federaci, která se stala jeho hlavním partnerem a podporovatelem. Cílem této práce je objasnit, proč se Rusko angažuje v oblasti Podněstří a jakým způsobem k této angažovanosti dochází. Práce je strukturována do tří hlavních kapitol. První, teoretická část práce se věnuje terminologickému uchopení pojmu kvazistát a následně se zabývá charakteristikou mezinárodně neuznaných kvazistátů a rolí vnějšího patrona ve vztahu k jejich fungování. Tématem druhé kapitoly práce je přístup Ruska k postsovětskému prostoru, který zahrnuje i oblast Podněstří. Postoj Ruska k oblasti Podněstří je zde sledován z širšího kontextu postsovětského prostoru. Závěrečná kapitola práce v rámci tří zvolených sfér odhaluje vliv Ruska v oblasti Podněstří. Důraz je kladen především na důvody ruského zapojení v Podněstří. V průběhu zpracování tématu je pracováno s primárními zdroji, mezi které lze zařadit zahraničněpolitické koncepty Ruské federace, oficiální dokumenty vydané mezinárodními organizacemi (NATO, OBSE, OSN) nebo dekret prezidenta Ruské federace z roku 1995.The topic of this diploma thesis is the attitude of the Russian Federation toward the self- proclaimed Pridnestrovian Moldavian Republic. In the early 1990s the separatist region of Transnistria declared its independence from Moldova, which has not yet been recognized by any other sovereign state of the international community. Transnistria thus gained a political status of an internationally unrecognized quasi-state. From the very creation, Transnistria depends on the Russian Federation which has become its main partner and supporter. The goal of this thesis is clarifying why Russia gets involved in the Transnistrian region and how does this involvement take place. The thesis is structured into three main chapters. The first, theoretical part occupies with terminological grasp of the concept of quasi-state and then deals with the characteristics of internationally unrecognized quasi-states and the role of the external patron in relation to their functioning. The topic of the second chapter of the thesis is the approach of Russia toward the post-Soviet space which includes the Transnistrian region. The attitude of Russia toward the Transnistrian region is observed here in the wider context of post- Soviet space. The final chapter of the thesis reveals the influence of Russia in the Transnistrian region within three selected spheres. The emphasis is placed mainly on the reasons of Russian involvement in Transnistria. During processing this topic primary sources are used, including foreign policy concepts of the Russian Federation, official documents issued by international organizations (NATO, OSCE, UN) or the decree of the Russian president from 1995.