V polovině minulého století se začala využívat k léčbě nádorových onemocnění metalofarmaka na bázi komplexů platiny. Jelikož tyto komplexy mají řadu vedlejších účinků, jsou vyvíjena nová chemoterapeutika, ať už na bázi platiny nebo jiných přechodných kovů (jako jsou ruthenium, osmium, iridium a další), tak aby terapeutické účinky převýšily účinky vedlejší. Jedním z možných protinádorově účinných komplexů je [Ru(tol)flavonol]Cl, který byl studován v této diplomové práci. Pro platinová cytostatika bylo postulováno, že jejich cílovým místem působení je molekula deoxyribonukleové kyseliny (DNA). Tato léčiva se ve většině případů vážou kovalentně k DNA. V případě vícemocných komplexů (např. ruthenia) může být k atomu kovu připojena molekula, která s DNA interaguje jinou formou. Zajímavým přístupem při vytváření nových potenciálně protinádorově účinných komplexů přechodných kovů je možnost interakce jak kovalentní vazbou na DNA, tak interkalací mezi báze DNA.In the middle of the last century cancer started to be treated with metallopharmaceutical platinum complex. Since these complexes have a number of side effects, new chemotherapeutic agents are being developed, whether based on platinum or other transition metals (such as ruthenium, osmium, iridium, and others), so that the therapeutic effects outweigh the side effects. One of the possible antitumor effective complexes is [Ru(tol)flavonol]Cl which was studied in this thesis. For platinum cytostatics it is postulated that the deoxyribonucleic acid molecule (DNA) is their target site of action. These drugs in most cases bind covalently to DNA. In the case of multivalent complexes (e.g. ruthenium) a molecule that interacts with DNA in a different way may be attached to the metal atom. In the development of new potential anticancer active transition metal complexes there is an interesting approach: the possibility of interaction with both covalent binding to DNA and intercalation between DNA bases.