Cílem této bakalářské práce je rekapitulovat polemiku mezi Jiřím Hallerem a autory sborníku Spisovná čeština a jazyková kultura. Práce je rozdělena do čtyř hlavních oddílů. V úvodní části je nastíněn historický kontext vzniku funkčně - strukturálního směru. Ve druhém oddíle se zaměříme na činnost autorů sborníku, představíme si jejich metodu pro zkoumání spisovného jazyka a jazykové kultury a objasníme si základní pojmy jejich teorie vztahující se ke sborníku Spisovná čeština a jazyková kultura. Ve třetí části se věnujeme teoretické a praktické činnosti Jiřího Hallera. Poukážeme na to, že Haller se často v posuzování konkrétních jazykových prostředků zásadně rozcházel se svou teorií, kterou přednesl v Problému jazykové správnosti I a Problém jazykové správnosti II. Cílem je dokázat, že ne vždy v praxi dodržoval své teoretické zásady. Poslední část obsahuje analýzu polemiky. Jsou zde představeny hlavní body sporu, které jsou následně rozebrány ze stanoviska Jiřího Hallera i autorů sborníku. Pokusíme se odhalit rozdíly mezi teorii a praxí u obou stran sporu. Záměr je ukázat, že mnohé výtky, které se na Hallera snesly, byly přemrštěné.The aim of this thesis is to recapitulate the controversy between Jiří Haller and authors anthology Literary Czech language and culture. The work is divided into four main sections. The introduction outlines the historical context of functional - structural direction. In the second section, the authors focus on the activities of collection, we introduce a method to study their language and literary language of culture and explain the basic concepts of the theory related to the anthology Literary Czech language and culture. The third part deals with theoretical and practical work of George Haller.