Cílem této disertační práce je zachytit změny ve vývoji jazykové situace v Indonésii, které započaly ve 20. letech 20. století přijetím nového národního jazyka indonéštiny. Vlivem prosazování indonéštiny ve strategických oblastech, jakými jsou především vzdělávání, administrativa a hromadné sdělovací prostředky, postupně dochází k dominantnímu postavení indonéštiny na úkor regionálních jazyků. Metodou kvantitativního dotazníkové šetření, jež bylo provedeno v pěti různých geograficko-lingvistických částech Indonésie, byly zjišťovány sociální funkce a preference v používání jazyků mezi indonéskými studenty vysokých škol. Rozsáhlá analýza výsledků, publikovaná v této práci, má za cíl rozšířit datovou základnu pro zkoumání tohoto tématu. Vzájemným srovnáním současné jazykové situace v regionech jsou zde definovány hlavní příčiny změn, jež mohou podle některých odborníků v nejzazším případě vést až k zániku místních jazyků, a je zde nastíněno, zda je možné jim do určité míry zabránit nebo je zpomalit. V práci jsou prezentovány rovněž výsledky výzkumu postojů k mateřským jazykům a k indonéštině, jež byl proveden technikou spojitých masek, a na jejichž základě vyvozujeme vztah mezi postoji k jazykům a sociálními funkcemi jazyků ve zkoumaných oblastech.The aim of this dissertation is to identify the changes in the evolving language situation within Indonesia, which began in the 1920s with the adoption of the new national language, Indonesian. Because of the promotion of Indonesian in strategic areas, such as education, administration and mass media, Indonesian is gradually becoming dominant at the expense of regional languages. The social functions and preferences in the use of languages among Indonesian university students were determined by the quantitative questionnaire survey method, which was carried out in five different geographical-linguistic parts of Indonesia. The extensive analysis of the results published in this work, aims to expand the database for the investigation into this topic. By comparing the current linguistic situation in these regions, the main determinants of changes are defined here, changes which, according to some experts, may in the worst-case lead to the extinction of local languages. Further, it is outlined whether it is still possible to prevent such an extinction altogether or at least slow down the process to a certain extent. The work also presents the results of research carried out on attitudes towards mother tongues and Indonesian, which was carried out using the matched-guised technique, and on which basis the relationship between attitudes towards languages and the social functions of languages in the investigated areas have been deduced.