Práce má 2 části, které využívají odlišné metody zkoumající vztah mezi psychosociálními faktory a výskytem náhlé srdeční smrti (NSS). První část se zaměřuje na akutní stres, který je považován za možný spouštěč NSS. Cílem bylo zjistit, zda přírodní katastrofa - povodeň v červenci 1997 - ovlivnila výskyt NSS v zasažené oblasti. Retrospektivní studie analyzovala osoby zemřelé v červenci 1997, tj. v měsíci povodně, a porovnávala je s kontrolním souborem. Ten tvořily osoby zemřelé dva měsíce před povodní (květen a červen 1997), měsíc po povodni (srpen 1997) a za příslušné měsíce v předchozích třech letech (1994, 1995, 1996). Údaje byly získány ze 2 zdrojů, a to z pitevních protokolů Ústavu soudního lékařství a medicínského práva, Fakultní nemocnice Olomouc a z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ani jedním z nich jsme nebyli schopni získat validní počty NSS. Žádný z pitevních protokolů nebyl uzavřen s diagnózou NSS. Pozorovali jsme nárůst počtu úmrtí v důsledku těžkého postižení věnčitých tepen a/nebo srdečního selhání v čase povodně, který ale nebyl signifikantní (p = 0,088). Data z ČSÚ obsahovala pouze částečné údaje o počtu úmrtí na srdeční zástavu a k hodnocení výskytu NSS jej nešlo použít. V čase povodně však nebyl prokázán zvýšený počet úmrtí v důsledku nemocí oběhové soustavy jako celku ani specificky v důsledku ischemické choroby srdeční (ICHS) v porovnání s kontrolním souborem. Neprokázali jsme, že by povodeň v červenci 1997 významně ovlivnila výskyt NSS. Druhá část práce se zaměřuje na osoby ve vysokém riziku NSS, konkrétně nositele implantabilního kardioverter-defibrilátoru (ICD). Cílem bylo zjistit výskyt vybraných psychosociálních faktorů u těchto osob a osob bez vysokého rizika NSS a zjistit, zda jejich přítomnost měla vliv na adekvátní terapii ICD. Dále provedení analýzy přežití všech nositelů ICD a zjistit prediktory adekvátní terapie ICD. Zařazeny byly osoby ve věku18-65 let, kterým byla v letech 2010-2014 provedena primoimplantace ICD/BIV ICD ze sekundárně (SP) a primárně preventivní (PP) indikace. Kontrolní skupinu (K) tvoří osoby bez anamnézy či vysokého rizika NSS párované se sledovanými osobami na základě pohlaví a věku ? 5 let. Anamnéza a informace o socioekonomických a psychosociálních faktorech, životním stylu a zdravotním stavu byly zjišťovány prostřednictvím dotazníku a nemocničního informačního systému. Do 31.1.2020 byla průběžně hodnocena adekvátnost terapie ICD, komplikace v souvislosti s implantací ICD a celková úmrtnost. Mezi osobami ve vysokém riziku NSS bylo signifikantně méně vysokoškolsky vzdělaných osob (p= 0,037 pro K vs SP; p=0,003 pro K vs PP). Současně tyto osoby patřily do nižší socioekonomické třídy na základě svého zaměstnání (p= 0,01 pro K vs PP). Trávily svůj volný čas méně aktivně (p= 0,007 pro K vs SP; p=0,005 pro K vs PP) a udávaly významně více zdravotních potíží, včetně deprese (p=0,015 pro K vs SP; p<0,001 pro K vs PP). Psychosociální faktory, které v naší práci ovlivňovaly adekvátní terapii ICD, zahrnovaly vysokoškolské vzdělání (OR=7,98; p=0,014), čas strávený u TV/PC obrazovky (OR=0,2; p=0,004) a hraničně pocit velkého stresu (OR=2,28; p=0,071). Dalšími prediktory, které zvyšovaly šanci na adekvátní terapii ICD v souboru všech nositelů ICD, byly sekundárně preventivní indikace k implantaci (OR=3,43; p<0.001), snížená systolická funkce levé komory (OR=0,98; p=0,043), nižší věk (OR=0,98; p=0,062), mužské pohlaví (OR=2,11; p=0,002), vyšší glomerulární filtrace (OR=1,78; p=0,036) a diabetes mellitus (OR=1,5; p=0,025). Během sledování zemřela téměř polovina osob, z toho dvě třetiny z kardiovaskulární příčiny. Nebyl zaznamenán rozdíl v délce přežívání po implantaci ICD z primárně a sekundárně preventivní indikace. Šanci na úmrtí z jakékoliv příčiny i samostatně z KV příčiny zvyšoval: vyšší věk, nižší BMI, kouření, diabetes mellitus, snížení systolické funkce levé komory, nižší glomerulární filtrace, výměna přístroje, fibrilace síní a deprese.The thesis has 2 parts, which use different methods to assess the relationship between psychosocial factors and sudden cardiac death (SCD). The first part focuses on acute stress, which caould be a trigger of SCD. The aim was to analyzed the influence of the natural disaster - July 1997 floods - on SCD in the affected area. We analyzed persons who died during the month of the flood, 2 months before the flood, 1 month after the flood, and during the same period in the 3 previous years. The data were obtained from 2 sources - autopsy reports of the Department of Forensic Medicine and Medical Law, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc, and Czech statistical office. We were not able to obtain valid numbers of SCD from any of them. None of the autopsy reports were concluded with this diagnosis. During the month of the flood, an increase in cardiac mortality was observed; however, the increase was not statistically significant (p=0.088). The data from the Czech statistical office contained only partial numbers of cardiac arrest deaths and could not be used to assess the incidence of SCD. However, during the flood, there was no increase in deaths from cardiac disease or, specifically, from coronary artery disease (CAD) compared to the control time. We did not prove that July 1997 floods significantly affected SCD. The second part focuses on psychosocial factors in high risk SCD patients, specifically, with implantable cardioverter-defibrillator (ICD). The main aims were to determine the occurrence of selected psychosocial factors in these persons, compare with the control group (without ICD) and to assess the effect of psychosocial factors on the occurrence of the adequate ICD therapy during the follow-up. Another aims were to perform a survival analysis and assess predictors of adequate ICD therapy. In this retro-prospective single-centre study, a group of patients aged 18-65 years old, who underwent their first ICD implantation for primary (PP) or secondary (SP) prevention between 2010-2014, was studied. The control group (C) consisted of pair-matched (age ? 5 years, gender) respondents without a high risk of SCD. Information was obtained using a self-reported questionnaire and hospital electronic health records. The adequacy of ICD therapy, complications and mortality were evaluated regularly until 31 January 2020. In the high risk SCD persons, there was a less proportion of college/university graduates compare to the control group (C vs SP p= 0.037; C vs PP p=0.003). They belonged to a lower socioeconomic class according to occupation (C vs PP p= 0,01). They spent their leisure time less actively and also reported significantly more health problems including depression (C vs SP p=0.015; C vs PP p<0.001). Psychosocial factors with an influence on adequate ICD therapy were higher education (OR=7.98; p=0.014), TV/PC screen time (OR=0.2; p=0.004), and stressful lifestyle, which was a borderline predictor (OR=2.28; p=0.071). Another predictors of adequate ICD therapy were the secondary preventive indication of ICD implatation (OR=3.43; p<0.001), reduced left ventricular systolic function (OR=0.98; p=0.043), younger age (OR=0.98; p=0.062), male gender (OR=2.11; p=0.002), higher glomerular filtration rate (OR=1.78; p=0.036) a diabetes mellitus (OR=1.5; p=0.025). During the follow-up time, almost half of the people died, two-thirds of them from cardiovascular causes. There was no difference in the survival rate after ICD implantation from a primary and secondary preventive indication. The probability of overall survival and disease-specific survival was reduced by: older age, lower BMI, smoking, diabetes mellitus, reduced left ventricular systolic function, lower glomerular filtration rate, device replacement, atrial fibrillation, and depression.