Cílem je charakterizovat práci výchovných poradců na základních školách. Teoretická část definuje výchovné poradenství, osobu poradce a jeho potřebné kompetence, náplň práce, poradenský proces, spolupráci poradce a zmiňuje typologii běžných situací, které jej můžou potkat. Zároveň představuje etické a legislativní zásady poradenství. Závěr teoretické části je věnován historii výchovného poradenství. Praktická část zahrnuje kvalitativní výzkum, který je tvořen polostrukturovanými rozhovory s výchovnými poradci. Dále jí tvoří analýza a interpretace získaných dat. Cílem empirické části bylo zjistit, jaké situace jsou pro poradce problematické, jaké strategie volí ke zvládnutí komplikovaných situací a jaká podpora jim chybí. Výzkum ukázal, že pro poradce je obtížná práce se žáky z Ukrajiny, spolupráce s některými rodiči, pochopení nově vydávané složité legislativy, zvládnutí výrazně problémových dětí a mnoho dalšího. V oblasti strategií řešení si poradci nejčastěji žádají interně i externě o radu. Zpravidla OSPOD, MŠMT, příslušný kraj, jiné výchovné poradce, kolegy ve školním poradenském pracovišti a jiné. Podpořilo by jejich činnost, kdyby měli více času na svou práci. Některým by pomohl i více empatický personál školy k problémům dětí, diskrétní místnost na konzultace či více pravomocí k efektivnímu odhalování závadových jednání.The aim is to characterize the work of educational advisors in primary schools. The theoretical part defines educational counselling, the person of the counsellor and his/her necessary competences, the job description, the counselling process, the counsellor's cooperation and mentions a typology of common situations that may occur to the counsellor. It also presents the ethical and legislative principles of counselling. The theoretical part concludes with the history of educational counselling. The practical part includes qualitative research, which consists of semi-structured interviews with educational counsellors. It also consists of the analysis and interpretation of the collected data. The aim of the empirical part was to find out what situations are problematic for counsellors, what strategies they choose to cope with complicated situations and what support they lack. Research has shown that counsellors find it difficult to work with pupils from Ukraine, to work with some parents, to understand the newly issued complex legislation, to manage significantly troubled children and much more. In terms of coping strategies, counsellors most often seek advice internally and externally. As a rule, the OSPOD, the Ministry of Education, the relevant region, other educational advisors, colleagues in the school counselling centre and others. It would support their activities if they had more time to do their work. Some would also benefit from more empathetic school staff to children's problems, a discreet consultation room, or more powers to effectively detect faulty behaviour.