Uznání dluhu je tradičním institutem posilujícím postavení věřitele v hmotněprávní i procesní oblasti. Cílem této práce je rozbor právní úpravy tohoto institutu v občanském zákoníku (zákoně č. 89/2012 Sb.), jeho interpretace v právní vědě a zejména v judikatorní praxi. První kapitola je věnována historickému vývoji právní úpravy uznání dluhu na našem území, obecné charakteristice uznání dluhu a jeho začlenění mezi nástroje utvrzení dluhu. Následující kapitola popisuje základní charakteristiku uznání dluhu v Rakousku (ABGB). Komparace vybraných problémů s rakouskou právní úpravou uznání dluhu byla vedlejším cílem této práce. Další kapitola podrobně zkoumá způsoby explicitního a konkludentního uznání dluhu. Právní následky uznání dluhy jsou řešeny v následující kapitole. Autor se zabývá problémy, které v České republice dosud nebyly dostatečně popsány a řešeny, jako např. uznání budoucího dluhu, uznání věcných práv nebo uznání práv z vadného plnění. Není opomenuta otázka, zda se strany mohou od ustanovení o uznání dluhu odchýlit nebo je vyloučit. Speciální pozornost je věnována vztahu mezi uznáním dluhu a jinými instituty, konkrétně započtením, narovnáním, vzdáním se námitky promlčení a uznáním pohledávky za pravou. Při zkoumání naposled uvedeného institutu, který je upraven v § 1884 odst. 2 občanského zákoníku, byla z velké části použita řešení přijatá k výkladu obdobného ustanovení v ABGB. Autor se snaží průběžně poukazovat na četné problematické aspekty právní úpravy a současně navrhovat jejich možná řešení. Návrhy de lege ferenda jsou shrnuty v samostatné kapitole.Acknowledgement of a debt is a traditional institute strengthening the position of a creditor both in substantive and procedural legal spheres. This thesis aims to provide an analysis of legal regulation of this institute in the Czech Civil Code (Act. No 89/2012 Coll.), its interpretation in legal theory and, most importantly, in judicial practise. The first chapter is devoted to historical development of legal regulation of acknowledgement of a debt in our territory, to general characteristics of acknowledgement of a debt and to its inclusion among the instruments of corroboration of a debt. The following chapter describes the basic characteristics of acknowledgement of a debt in Austria (ABGB). The comparison of selected problems with the Austrian legal regulation of an acknowledgement of a debt was a secondary goal of this thesis. The next chapter examines in detail ways of explicit and implicit acknowledgement of a debt. The legal consequences of acknowledgement of a debt are discussed in the following chapter. The author deals with problems that have not yet been sufficiently addressed, such as acknowledgement of a future debt, acknowledgement of rights in rem or acknowledgement of rights arising from a defective performance. The question of whether the parties may derogate from provisions governing the acknowledgement of a debt or exclude these provisions is not omitted. Special attention is paid to the relationship between acknowledgement of a debt and other institutes, namely set-off, settlement, waiver of a right to invoke statute of limitations and acknowledgement of a claim as genuine. In examining the latter institute, which is regulated in § 1884 sec. 2 of the Czech Civil Code, the solutions adopted for the interpretation of a similar provision in ABGB were largely used. The author tries to continuously point out numerous problematic aspects of the current legal regulation and to propose its possible solutions. De lege ferenda proposals are summarized in a separate chapter.