Ideomotorika je mentální realizace pohybu doprovázená vědomou inhibicí jeho reálného provedení. Dochází při ní k aktivaci senzomotorických mozkových oblastí, které se podílejí na plánování, přípravě i provedení pohybů reálných. Má vliv na zlepšení motorických funkcí, a proto se využívá při sportovních trénincích a je také součástí rehabilitačních terapií. Cílem této diplomové práce bylo určit vliv ideomotoriky chůze na posturální stabilitu. Experimentálního měření se zúčastnilo 25 zdravých jedinců ve věku 56,5 ? 5,6 let. Všichni jedinci měli dobrou úroveň představy pohybu na základě dotazníků MIQ-R a MIQ-RS (průměrná hodnota skóre 4 a více). Pro zhodnocení cílů práce byla testována představa chůze a její náročnější modifikace představa chůze po čáře. Obě zahrnovaly následující podúlohy: klid, představu chůze nebo chůze po čáře před reálnou chůzí a představu chůze či chůze po čáře po reálném provedení chůze. Pořadí testovaných situací představa chůze či chůze po čáře bylo randomizováno. K určení vlivu ideomotoriky chůze na posturální stabilitu byly hodnoceny posturální výchylky pomocí akcelerometrů umístěných na sacru, stehnu a lýtku. Z výsledků této studie vyplývá, že ideomotorika chůze nemá vliv na posturální stabilitu. Bylo zjištěno, že náročnost představy chůze nemá vliv na parametry posturální stability. Rovněž nebyl potvrzen vliv reálného provedení chůze na její následnou představu a tudíž na ovlivnění posturální stability. Při posuzování vlivu umístění akcelerometrů bylo zjištěno, že jejich umístění má vliv na velikost naměřených hodnot posturálních výchylek, nikoli však na hodnocení posturální stability při představě chůze.Motor imagery is a mental realization of movement that is accompanied by intentional inhibition of the real movement execution. Motor imagery activates the same sensorimotor brain areas that take part in planning and execution of the real movement. It has an effect on improving motor functions and is used in sport population and as a part of rehabilitation therapy. The focus of this thesis was to define the effect of gait imagery on postural stability. The research group consisted of 25 healthy individuals aged 56.5 ? 5.6 years. All subjects had a good level of motor imagery ability tested by questionnaires MIQ-R and MIQ-RS (scored 4 and more). To determine the effect of gait imagery on postural stability, gait imagery and line gait imagery were tested. Both included the following subtasks: resting position, gait imagery before and after actual walking, line gait imagery before and after actual walking on a line. The order of these subtasks (gait and line gait imagery) was randomized. To evaluate the effect of gait imagery on postural stability, accelerometers assessing postural sway were placed on sacrum, thighs and calves. The results of this study show that gait imagery does not affect postural stability. It was also discovered that there is no difference between the effect of more and less demanding forms of gait imagery on postural stability. No significant effect of the actual execution of gait on the level of imagery and thus on postural stability was discovered. When examining the effect of the placement of accelerometers, it was discovered that their placement does effect the measured values but does not have an effect on the evaluation of postural stability during gait imagery.