Úvod: Radiofrekvenční katetrizační ablace (RFA) paroxysmální fibrilace síní (FS) může být provedena jak v celkové anestezii tak analgosedaci. Vliv míry anestezie na provedení výkonu při použití intrakardiálního ultrazvuku a eliminace dormantního vedení navozeného podáním adenosinu a na efektivitu ablace není jednoznačně znám. Metodika: Randomizovali jsme 150 pacientů s paroxysmální FS ke katetrizační izolaci plicních žil (PŽ) provedené v celkové anestezii (n = 77) nebo analgosedaci (n = 73). U všech pacientů bylo eliminováno adenosinem spouštěné dormantní vedení. Po ablaci byla u všech pacientů vysazena antiarytmická medikace. Všichni pacienti během jednoročního sledování podstoupili čtyři vyšetření sedmidenní EKG Holterovskou monitorací. Výsledky: V rekurenci FS nebyl mezi oběma skupinami nalezen statisticky signifikantní rozdíl (28,6% vs. 31,5%, p=0,695). U pacientů v analgosedaci trvala RFA celkově delší dobu (160min ? 32,1 vs. 132min ? 31,5, p ? 0,001) a zároveň byl zaznamenán delší čas samotné aplikace radiofrekvenční energie (40 ? 15 vs. 29 ? 11 min. p? 0,001) a delší skiaskopický čas (6,2min ? 5,3 vs. 4,3min ? 2,2, p? 0,001). Komplikace ablace se u obou skupin vyskytovaly v podobné míře. Závěr: Katetrizační ablace paroxysmální fibrilace síní provedená v analgosedaci není ve srovnání se zákrokem v celkové anestezii spojena s lepší úspěšností zákroku a menšími komplikacemi, je nicméně je spojena s delším trváním, delší aplikací radiofrekvenční energie a delším skiaskopickým časem.