Cílem práce je vyhodnocení internalizace exogenního antigenu (p24-liposom) dendritickou buňkou. Práce je zaměřena na porovnání efektivity vyvolané imunitní odpovědi u dendritických buněk čerstvě izolovaných a zmražených, pocházejících z monocytů kostní dřeně myši. Je hodnocena také kapacita aktivace dendritických buněk. Pomocí spektrálního cytometru byla měřena četnost povrchových markerů na dendritických buňkách, specifických pro určité imunitní reakce. Porovnáním schopnosti buněk exprimovat tyto povrchové markery bylo zjištěno, že zmražené dendritické buňky nejsou schopny vyvolat tak efektivní imunitní odpověď jako buňky čerstvě izolované. Dále byla vyhodnocena způsobilost dendritických buněk k internalizaci antigenu pomocí konfokální mikroskopie, kde jsme se zaměřili na vizualizaci buněčných částí. Bylo zjištěno, že již po hodině pulzace antigenem jsou dendritické buňky čerstvě izolované schopny utvořit dostatečně vyvinutý endosom, díky kterému by byl pohlcený antigen dále zpracován.The aim of this work is to evaluate the internalization of exogenous antigen (p24-liposome) by dendritic cells. This work is focused on comparison of immune response effectivity in freshly isolated and frozen dendritic cells derived from the murine bone marrow monocytes. It was also evaluated the dendritic cells activation capacity.The frequency of surface markers on dendritic cells specific for certain immune responses was measured using a spectral cytometer. The ability of cells to express these surface markers was compared and it was found that the frozen ones are not able to induce as effective immune response as the freshly isolated dendritic cells. Furthermore, the ability of dendritic cells to internalize antigen was evaluated by confocal microscopy, where we focused on the visualization of cell parts.It was evaluated that the freshly isolated dendritic cells were able to form a sufficiently developed endosome which is necessary for antigen internalization already after one hourof antigen pulsation.