Tato práce pojednává o doktríně papežské moci, zkoumané z pohledu císaře Fridricha II. (1194-1250). V první části se věnuje zásadním pojmům a událostem vývoje doktríny papežské moci do 1. poloviny 13. století. Následně krátce pojednává o příčinách papežsko-císařského boje mezi Řehořem IX. a Fridrichem II. A ve své stěžejní části se snaží analyzovat, jakým způsobem císař Fridrich hovoří o papežské moci ve čtyřech svých protipapežských listech Cum sit Christus, Levate in circuitu, In exordio nascentis mundi a Collegerunt pontifices.This thesis researches a question of the papal power from the point of view of emperor Frederick II (1194-1250). The initial section describes some of the general concepts and turning points of the papal doctrine's development from beginning to the first half of the 13th century. Second section briefly mentions the origin of papal-imperial struggle between Gregory IX. and Frederick II. And the key part of this thesis provides an analysis of Frederick's argumentation in his four anti-papal letters Cum sit Christus, Levate in circuitu, In exordio nascentis mundi a Collegerunt pontifices.