Počet záznamů: 1
Psychosomatika a rehabilitace
Údaje o názvu Psychosomatika a rehabilitace [rukopis] / Iveta Chmelová Další variantní názvy Psychosomatika a rehabilitace Osobní jméno Chmelová, Iveta (autor diplomové práce nebo disertace) Překl.náz Psychosomatic medicine and rehabilitation Vyd.údaje 2019 Fyz.popis 84 s., 5 příloh (92 333 znaků) : il., grafy, tab. Poznámka Oponent Petr Konečný Ved. práce Stanislav Horák Dal.odpovědnost Konečný, Petr (oponent) Horák, Stanislav (vedoucí diplomové práce nebo disertace) Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Ústav fyzioterapie (udelovatel akademické hodnosti) Klíč.slova psychosomatika * psychosomatický přístup * celostní přístup * somatizace * psychosomatická fyzioterapie * fyzioterapie a duševní zdraví * psychosomatic medicine * psychosomatic approach * holistic approach * psychosomatic physiotherapy * physiotherapy and mental health Forma, žánr diplomové práce master's theses MDT (043)378.2 Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Druh dok. PUBLIKAČNÍ ČINNOST Titul Mgr. Studijní program Navazující Studijní program Specializace ve zdravotnictví Studijní obor Fyzioterapie kniha
Kvalifikační práce Staženo Velikost datum zpřístupnění 00227853-506837812.pdf 91 2.3 MB 25.06.2019 Posudek Typ posudku 00227853-ved-870979415.docx Posudek vedoucího 00227853-opon-674313770.docx Posudek oponenta
Úvod: Psychosomatická medicína zkoumá, jak psychologické, behaviorální a sociální faktory ovlivňují zdraví a kvalitu života jedince. Čím dál větší procento pacientů trpí chronickými obtížemi, nebo symptomy, pro které tradiční medicína nemá vysvětlení. Při klinickém hodnocení pacientů by zdravotničtí pracovníci, včetně fyzioterapeutů, měli kromě tělesných příznaků brát v potaz také psychické rozpoložení pacienta a jeho celkové fungování v životě. Psychický stav ovlivňuje posturu i svalové napětí. Působení dlouhodobého stresu může vést k úzkosti a/nebo depresi. Fyzioterapeut může s psychosomatickými i psychiatrickými pacienty pracovat s využitím metod, které jsou popsány v této práci. Cíl: Zhodnotit, zda má psychiatrické onemocnění vliv na svalové napětí krátkých extenzorů šíje a trapézových svalů, a liší se v různých situacích u psychiatrických pacientů a u psychicky zdravých osob. Metodika: Studie se zúčastnilo celkem 16 pacientů, muži i ženy ve věku 20-65 let. Z toho se jednalo o 8 pacientů léčících se na psychiatrii s depresí a / nebo úzkostí a 8 pacientů tvořilo srovnávací skupinu bez psychiatrické diagnózy. Proběhlo měření klidového svalového napětí krátkých extenzorů šíje a trapézových svalů na EMG přístroji: 1. v klidu, 2. bezprostředně po vykonání stresového úkolu a 3. po opětovném zrelaxování. Výsledky: Dosažená hodnota statistické významnosti pro testované svaly je vyšší než 0,05. Nepodařilo se prokázat statisticky významný rozdíl mezi výzkumnou a srovnávací skupinou v žádné z testovaných situací. Závěr: Klidové svalové napětí spolehlivě nerozlišuje osoby s psychiatrickými diagnózami od normálních jedinců.Introduction: Psychosomatic medicine explores how psychological, behavioral and social factors affect an individual's health and quality of life. An increasing percentage of patients suffer from chronic problems or symptoms for which traditional medicine has no explanation. Health workers, including physiotherapists, should include in the clinical assessment of a patient not just the physical symptoms but also the patient's emotional state and life functioning. Mental conditions affect posture and muscle tension. The effects of long-term stress can lead to anxiety and / or depression. Physiotherapists may work with both psychosomatic and psychiatric patients by using methods described in this work. Aim: Assess whether psychiatric disease affects the muscle tension of short neck extensors and trapezoid muscles and differs in different situations in psychiatric patients and mentally healthy people. Methods: A total of 16 patients participated in the study, both men and women aged 20-65. This involved 8 patients treated for depression and / or anxiety in psychiatry, and 8 patients were in the comparative group without psychiatric diagnosis. There was a measurement of the resting muscle tension of short neck extensors and trapezoidal muscles on the EMG apparatus: 1. at rest, 2. immediately after the stress task and 3. after re-relaxation. Results: The achieved statistical significance for the tested muscles is greater than 0.05. There was no statistically significant difference between the research and comparison group in any of the tested situations. Conclusion: Resting muscle tension does not reliably distinguish people with psychiatric diagnoses from normal individuals.
Počet záznamů: 1