Diplomová práce se zabývá situací rodičů po sdělení závažné zdravotní diagnózy dítěte. V současné době existuje jen velmi málo výzkumů, které se zabývají subjektivním vnímáním míry depresivity a posttraumatu u rodičů dětí se závažnou zdravotní diagnózou a dětí předčasně narozených. Teoretická část zkoumá nepříznivou zdravotní diagnózu, modely sdělování nepříznivých informací rodičům dítěte, roli Centra provázení při sdělování diagnózy a následné služby, které jsou rodinám poskytovány. Praktická část je zaměřena na deskripci a analýzu subjektivně vnímaných potřeb ze strany rodičů dětí. Pomocí kvantitativního přístupu, při kterém byly využity dotazníky, byla zkoumána míra depresivity, posttraumatu a konkrétní potřeby rodičů dětí se závažnou zdravotní diagnózou, kteří jsou klienty Centra provázení.The thesis deals with the situation of parents after telling them about the serious health diagnosis of their child. Currently there are just a few researches which deal with the subjective perception of the rate of depression and post-trauma of parents with children with serious health diagnosis and children prematurely born. The theoretical part examines the adverse health diagnosis, the models of telling the parents adverse information, the role of the Center of guiding by telling the diagnosis and subsequent services which are provided to parents. The practical part focuses on description and analysis of the subjective perceived needs from the side of parents. With the quantitative approach, in which the questionnaires were used, the rate of depression of post-trauma and concrete needs of parents of children with serious health diagnosis, who are by the Centrum accompanied, were examined.