Počet záznamů: 1
Determinants of Czech Youths' Political Attitudes
Údaje o názvu Determinants of Czech Youths' Political Attitudes [rukopis] / Aleš Kudrnáč Další variantní názvy Determinanty politických postojů české mládeže Osobní jméno Kudrnáč, Aleš (autor diplomové práce nebo disertace) Překl.náz Determinants of Czech Youths' Political Attitudes Vyd.údaje 2017 Fyz.popis 212 s. (556 560 znaků) : grafy, schémata, tab. + CD ROM Poznámka Ved. práce Tomáš Lebeda Ved. práce Tomáš Lebeda Dal.odpovědnost Lebeda, Tomáš (vedoucí diplomové práce nebo disertace) Lebeda, Tomáš (školitel) Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Katedra politologie a evropských studií (udelovatel akademické hodnosti) Klíč.slova mladí lidé * politická socializace * politické postoje * třídní klima * politická nerovnost * youth * political socialization * political attitudes * classroom climate * political inequality Forma, žánr disertace dissertations MDT (043.3) Země vyd. Česko Jazyk dok. angličtina Druh dok. PUBLIKAČNÍ ČINNOST Titul Ph.D. Studijní program Doktorský Studijní program Politologie Studijní obor Politologie kniha
Kvalifikační práce Staženo Velikost datum zpřístupnění 00221009-661152850.pdf 38 3.3 MB 09.01.2017 Posudek Typ posudku 00221009-ved-283988125.docx Posudek vedoucího 00221009-opon-721962042.docx Posudek oponenta Průběh obhajoby datum zadání datum odevzdání datum obhajoby přidělená hodnocení typ hodnocení 00221009-prubeh-347855864.jpg 10.11.2016 09.01.2017 05.04.2017 S 2
Politické postoje a chování mládeže poutají zájem vědců i veřejnosti. Výzkumu vztahu mladých lidí a politiky byla dosud věnována pozornost především v zavedených demokraciích, zatímco v postkomunistických zemích má okrajové postavení. Záměrem této práce, která chce přispět k rozvoji výzkumu v této oblasti, je poskytnout vhled do role rodiny a školy při utváření politických postojů české mládeže za pomoci víceúrovňových regresních analýz čtyř datových souborů. Kauzální mechanismus spojující osobní politické postoje a společenský kontext, v němž vznikají a jsou formovány, vychází ze sociální teorie Jamese S. Colemana (1990), která nabízí způsob, jak pojímat a modelovat mikro-makro vztahy. V této disertační práci jsou v pěti empirických kapitolách zkoumány následující politické postoje mladých lidí: volební účast (kapitoly 2 a 4); stranické preference (kapitola 3); politické znalosti a politická participace (kapitola 4); pocit vnitřní politické efektivity (kapitola 5); a postoje vůči menšinám (kapitola 6). Výsledky této práce ukazují, že rodičovské postoje, chování a socio-ekonomický status mají zásadní význam pro pochopení politických postojů současné české mládeže. Vybrané kapitoly nalézají rovněž souvislost s postoji, znalostmi a socio-ekonomickým statusem spolužáků. Složení školní třídy se jeví jako důležité zejména při vysvětlování stranických preferencí, úrovně politické znalosti, pocitu politické efektivity a předsudků vůči menšinám. Žáci s nižším socio-ekonomickým statusem obklopeni vrstevníky s vyšším sociálně-ekonomickým statusem či politickou znalostí vyjadřují ceteris paribus více pro-demokratické postoje a hodnoty. Tato práce argumentuje, že třídní nebo školní vlivy mohou být ve skutečnosti rovněž ukazateli výběrového efektu školy, kdy základní rozdíly v politických postojích české mládeže vycházejí z jejich rodinného zázemí. Závěrem této práce je, že současné české školství reprodukuje již existující sociálně-ekonomické nerovnosti a prohlubuje převládající politické nerovnosti.The political attitudes and behaviour of youth are of a great interest of both scholars and the public. However, the study of youth engagement in politics has been dominated by work undertaken in established democracies. Similar research in post-communist countries remains under-developed. This dissertation addresses this gap in the scholarly literature. Using four data sets and a series of multilevel models the aim of this dissertation is to provide insight into the role of family and school contexts in shaping Czech youths' political attitudes. The causal mechanism linking youths' attitudes to their social context is derived from James S. Coleman's (1990) social theory which proposes one solution for how micro-macro relationships can be conceptualised and modelled. In five empirical chapters this dissertation on contemporary Czech youths explores voter turnout (Chapters 2 and 4); party preferences (Chapter 3); political knowledge and political participation (Chapter 4); sense of internal political efficacy (Chapter 5); and attitudes towards minorities (Chapter 6). The results of this dissertation reveal that parental attitudes, behaviour, and socio-economic status are crucial for understanding the attitudes of contemporary Czech youth. Various chapters also show classroom composition is also important: peers' attitudes, knowledge and wealth matter. This is particularly important in explaining prejudice, party preference, level of political knowledge, and confidence in politics. Poorer pupils surrounded by peers with higher socio-economic status or political knowledge express more pro-democratic attitudes and values ceteris paribus. This dissertation argues that classroom or school effects may in reality be indicators of a family selection effect where the fundamental differences between Czech students originate in the home. A key substantive conclusion of this dissertation is that participation in the contemporary Czech education system replicates pre-existing socio-economic inequalities and exacerbates prevailing political inequalities.
Počet záznamů: 1