Stínování je metoda zobrazení výškopisu, která se používá ve velkém množství map. Není však jasné, zda opravdu pomáhá uživatelům při představování složitosti reliéfu. Proto je hlavním cílem bakalářské práce zjistit, zda je stínování dostatečnou formou zobrazení výškopisu, či pouze vhodným doplňkem jiných metod. Mezi teoretické cíle práce patří podrobná rešerše literatury věnující se metodám vizualizace výškopisu, stínováním v mapách a hodnocením metod vizualizace terénu. Součástí rešerše je také analýza dostupných mapových portálů obsahujících stínování. Hlavním cílem bakalářské práce je eye-tracking testování a hodnocení uživatelského čtení stínovaných a nestínovaných map. Součástí práce je také dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 409 respondentů. Díky tomu byly zjištěny preference uživatelů. Na základě dotazníkového šetření byly vytvořeny stimuly pro eye-tracking experiment, kterého se zúčastnilo celkem 40 respondentů (kartografů i nekartografů). Eye-tracking experiment se zabývá srovnáním směru osvitu 337,5° (NNW) a 315° (NW) a efektem inverzního reliéfu při nastavení směru osvitu 135° (SE). Dále jsou porovnávány různé typy map z mapových portálů obsahujících stínování s mapami bez stínování. V poslední části experimentu jsou testovány alternativní metody vizualizace výškopisu. Výsledkem práce je potvrzení výsledků jiné studie, kde bylo dokázáno, že při směru osvitu 337,5°(NNW) bylo dosahováno lepších výsledků při identifikaci terénu. Následovalo také ověření efektu inverzního reliéfu a jeho vlivu na uživatelské čtení map. Dalším výsledkem je zjištění vlivu stínování na kognici map, kdy stínování je vhodným doplňkem vrstevnic a kót pro vizualizaci terénu. Záleží však na informaci, kterou chce čtenář z mapy získat a také na množství prvků v mapě. Dále bylo zjištěno, že samotné stínování nestačí k vyvolání dostatečné představy o průběhu terénu. V případě volby stínovaného reliéfu, jakožto reprezentace povrchu je vhodné použít méně výrazné stínování. V poslední řadě byly vybrány vhodné alternativní metody vizualizace stínovaného reliéfu a terénu. Bakalářská práce obsahuje ucelený pohled na problematiku vhodnosti stínování v mapách.Shading is method of depiction of height used in a lot of maps. But it is not clear if it is really helps with vision complexity of relief for users. Main goal of bachelor´s work is determination if the shading is sufficient form of depiction height or it is only suitable complement for other method. Within theoretical goals belong a detailed review of literature including other methods of visualization elevation, shading maps and rating other methods of terrain visualization. Part of the research is the analysis of available map portals including shading. Main goalof this bachelor´s work is the eye-tracking testing rating of users reading the shaded and unshaded maps. The work also includes a survey of 409 respondents. Thanks to survey preferences of users were detected. Based on survey were created stimulus for eye-tracking experiment which was attended by total of 40 respondents (Cartographers and Noncartographers). Eye-tracking experiment deals with comparison of the light direction 337,5° (NNW) and 315° (NW) and effect of inverse relief with setting light direction 135° (SE). Furthermore, there is compared various types of maps from map portals including shading with maps without shading. In the last part of the experiment there is alternative methods of altimetry visualization tested. The result of bachelor´s work is acknowledgement other studies about light direction 337,5 ° (NNW) which showed better results in the idetification of relief. Followed also evaluate the effect of inverse relief and its impact on the user reading a map. In eye-tracking testing is vertification of inverse relief and impact on the user map reading. Another result is determine the influence of shading on map cognition where shading is a suitable complement to the contours and dimensions to visualize the terrain. It depends on the information which the reader wants to get out of the map and also on the number of items in the map. Other finding is, that the shading alone is not enought to produce a sufficient idea of the terrain shape. When selecting a relief, as a representation of the surface, usage of less expressive shading is recommended Finally, they were selected suitable alternative methods of shaded relief and terrain visualization. Bachelor´s work contains comprehensive view on the issue of the appropriateness in map shading.