Počet záznamů: 1
Funkční magnetická rezonance u panické poruchy
Údaje o názvu Funkční magnetická rezonance u panické poruchy [rukopis] / Aleš Grambal Další variantní názvy Funkční magnetická rezonance u panické poruchy Osobní jméno Grambal, Aleš (autor diplomové práce nebo disertace) Překl.náz Functional Magnetic Resonance Imaging in Panic Disorder Vyd.údaje 2015 Fyz.popis 96 s : il., grafy, schémata, tab. + nejsou součástí práce Poznámka Ved. práce Petr Hluštík Oponent Tomáš Kašpárek Oponent Pavel Doubek Dal.odpovědnost Hluštík, Petr (školitel) Kašpárek, Tomáš (oponent) Doubek, Pavel (oponent) Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Ústav patologie (udelovatel akademické hodnosti) Klíč.slova Panická porucha * funkční magnetická rezonance * prefrontální kortex * amygdala * predikce terapeutické odpovědi * KBT * Panic disorder * functional magnetic resonance imaging * prefrontal cortex * amygdala * treatment response prediction * CBT Forma, žánr disertace dissertations MDT (043.3) Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Druh dok. PUBLIKAČNÍ ČINNOST Titul Ph.D. Studijní program Doktorský Studijní program Zobrazovací metody Studijní obor Zobrazovací metody kniha
Kvalifikační práce Staženo Velikost datum zpřístupnění 00210794-219706345.pdf 20 1.4 MB 15.05.2015 Posudek Typ posudku 00210794-opon-350137863.pdf Posudek oponenta Průběh obhajoby datum zadání datum odevzdání datum obhajoby přidělená hodnocení typ hodnocení 00210794-prubeh-767962602.pdf 24.08.2008 15.05.2015 26.06.2015 S 2
Předchozí studie zabývající se funkčním zobrazováním mozku popsaly rozdílné a často protichůdné aktivace u pacientů s panickou poruchou. Dosud nebyla publikována práce zabývající se predikcí odpovědi na léčbu pomocí KBT u chronifikovaných pacientů s panickou poruchou ve fMRI. V naši studii byli pacienti vyšetřeni a léčeni zvyklým způsobem a představovali reprezentativní vzorek pacientů v běžné klinické praxi. Při srovnání nonrespondérů s respondéry jsme nalezli aktivační vzorec ve fMRI, který předpovídal nedostatečnou odpověď na psychoterapeutickou léčbu. U nonrespondérů byla zvýšená aktivace před léčbou nalezena v dorsolaterálním prefrontálním kortexu (DLPFC) oboustranně, levém orbitofrontálním kortexu (OFC), levém frontálním zrakovém poli (FEF), pravém parietálním lobulu a levé amygdale. BOLD fMRI signál koreloval se zlepšením ve stupnici BAI a CGI napříč jmenovanými oblastmi zájmu. Zvýšená aktivace DLPFC pravděpodobně souvisí se sníženou kognitivní kontrolou nad subkortikálními emočními regiony mozku, což vede k menší efektivitě léčby KBT. U pacientů s panickou poruchou jsme tak nalezli další biomarkery predikující nedostatečnou odpověď na KBT. Heterogenita prediktorů terapeutické odpovědi klade do budoucna nové nároky na diagnostiku a doporučené postupy v léčbě úzkostných poruch. Lze předpokládat, že původní pohled na panickou poruchu jako jednotné onemocnění bude postupně hůře udržitelný a dojde k názorovému přiblížení mezi neurovědními a psychoterapeutickými teoriemi na kvalitativně nové úrovni. Mapování vysoce individuálních faktorů pacientovy osobní anamnézy a interakce jeho biologických faktorů s prostředím zůstávají výzvou pro budoucí výzkum.Previous functional brain imaging studies have described various and contradictory activation findings in patients with panic disorder (PD). Our study focused on patients with a chronic PD, who were investigated and treated in a conventional manner, which represents the real PD patients in clinical practice. Continuing their medication, patients were included in a six-week cognitive-behavioral therapy (CBT) program in the psychiatry department. At the onset of the study, participants underwent clinical evaluation using standard scales and were examined using fMRI while listening to verbal threat-related stimuli contrasted to neutral words. According to the therapeutic outcome, they were subsequently divided into two groups, responders, and nonresponders and the two groups were mutually compared. In non-responders compared to responders, we found increased pre-treatment activation in dorsolateral prefrontal cortex bilaterally, left orbitofrontal cortex, left frontal eye field, right parietal lobule and left amygdala. In addition, both groups showed negative fMRI BOLD correlation with BAI improvement and positive correlation with CGI improvement across the ROIs. We hypothesize that the observed increased activation in specific brain areas reflects unwanted catastrophic imagination triggered by the threat-related words. Alternatively, PD non-responders may strongly activate the attention network in order to be ready for a potential danger, or both these hypotheses can be complementary. This excessive activation to passively received emotional stimuli may be the characteristic sign of the poorer response possibly reflecting impaired cognitive control of emotions, a crucial skill required for successful CBT treatment. Despite several limitations, we found neuroimaging predictors of poor CBT response, under the conditions of standard clinical practice, in real PD patients.
Počet záznamů: 1