Práce se zabývá problematikou intertextuality v dramatickém díle Jeana Anouilhe. Přináší pohled na vznik a vývoj pojmu intertextualita a přibližuje několik různých typologií intertextuálních postupů s důrazem na teorii Gérarda Genetta. Představeny jsou některé vybrané charakteristické rysy Anouilhovy dramatické tvorby a jeho hlavní inspirační zdroje od antické literatury až po tvorbu jeho současníků. Analytická část práce je věnována jednak klasifikaci a popisu funkcí konkrétních intertextuálních postupů v těch Anouilhových dílech, která obsahují vazby k literárním textům jiných autorů, jednak se zaměřuje na intertextuální vazby, které Anouilhova dramata vykazují mezi sebou. Výsledky popisu analogií jak na úrovni tematické, tak i na úrovni dramatických kategorií pak přináší odpověď na otázku, jakou specifickou roli zaujímá intertextualita v celku Anouilhova dramatického díla.The work deals with questions related to intertextuality in Jean Anouilh´s plays. It offers an opinion on the origin and development of the term intertextuality itself and it brings a closer explanation of several different typologies of intertextual approaches emphasizing the theory of Gérard Genett. Apart from that, it presents some characteristic features of Anouilh´s dramatic work and his main sources of inspiration, from the ancient literature up to the works of his contemporaries. The analytical part of this work is dedicated both to the classification and the description of functions of the particular intertextual approaches in such Anouilh´s works that contain links to other author´s literary texts and to Anouilh´s plays that contain intertextual links among themselves. The results of the analogy descriptions, on the thematiclevel and in terms of dramatic categories, bring the answer to the question of which specific role intertextuality plays in the whole of Anouilh´s dramatic work.