Práce situovaná v oboru pastorální teologie předpokládá otázku, jakým směrem by měla pokračovat cesta ekumenismu, na kterou katolická církev nezvratně (UUS 3) vykročila, a to v konkrétních podmínkách našich zemí. Východisko přitom tvoří formulování problematiky českého ekumenismu jako otázky ryze teo-logické, neboť ekumenické hnutí jako takové je jedním z autentických boho-lidských synergických projevů života církve, v nichž Boží Duch povolává člověka a inspiruje ho k odpovědi. Právě současná situace světového ekumenismu, která bývá nezřídka popisována jako "ekumenická zima", "konec ekumenismu" nebo "období přechodu", se stává kontextem, v němž jsme jako čeští křesťané postaveni před úkol hledat a nacházet především duchovní zdroje vzájemné jednoty v mnohosti, která má svůj základ v trojjediném životě Božím. Sondy do historie českých ekumenických vztahů, popis tendencí nacházejících se v dnešním českém ekumenickém prostoru a shrnutí duchovních impulzů, které české ekumeně předkládá magisterium v osobách dvou posledních papežů, načrtávají možnosti navázání a prohloubení dynamiky ekumenického procesu. Ten jakožto vnuknutý Duchem Svatým může směřovat kupředu pouze za předpokladu, že znovu objevíme "duchovní ekumenismus", onu "duši veškerého ekumenického hnutí" (UR 8), že jako církev i jako jednotliví křesťané učiníme hlubokou zkušenost s Duchem vedoucím k jednotě a necháme náš život a naše jednání proniknout opravdovou "ekumenickou spiritualitou".The point of departure this dissertation situated in the field of the Pastoral Theology comes from, is the question: How to continue on the way of the Christian ecumenism the Catholic Church committed herself irrevocably (UUS 3) to follow. This question might be perceived also as a present call to the local Church in the Czech Republic. The problem of the Czech ecumenism is described in a quality of a strictly theo-logical question due to the fact, the ecumenical movement is to be interpreted as a genuine aspect of the divine-humane life of the Church in the sense of the traditional term of synergia: the divine Spirit is calling a human being waking in him up the possibility to answer. Nowadays the ecumenical situation worldwide is marked by losing an "ecumenical optimism". Some authors speak about "ecumenical winter", "end of ecumenism", or "period of transition". In this context the Christians in our lands face up to the challenge searching and finding primarily the spiritual sources of the unity in multiplicity springing from the tri-unique Life of God. The thesis drafts possibilities to continue, to intensify and deepen the dynamic of the ecumenical process describing examples from the ecumenical relations in our country during the past, analysing various tendencies present in todays? Czech ecumenism and drawing attention to the spiritual impulses coming to the Christian churches in the Czech Republic from the part of last two Popes. The growth of the ecumenical process inspired by the Holy Spirit is possible only by re-discovering of the "spiritual ecumenism" as "the soul of whole ecumenical movement" (UR 8) which implies the fact, churches and Christians on an individual basis should make a profound experience with the Spirit leading towards the unity. This kind of experience opens the door to developing a genuine "ecumenical spirituality" to be applied in the life of every Christian.