Diplomová práce se zabývá duchovními proudy ovlivňující spiritualitu premonstrátských klášterů v Lotrinsku v 16. a 17. století. První část pojednává o spiritualitě řádu v jeho počátcích, o diskusích o typu řeholního života, který mají bratři vést, jak se odráží v dílech Filipa z Harvengtu a Adama Scota. V 16. století dochází v církvi k velkému reformačnímu hnutí, jehož součástí jsou i snahy o návrat premonstrátských klášterů, především v Lotrinsku, k přísnějšímu způsobu života prvních bratří v Prémotré. Hlavní část práce se zabývá díly předních představitelů lotrinské reformy Nicolase Psauma, Serváce de Lairuelz a Epifana Louyse. V závěru pak jsou představena díla nejvíce ovlivněná jezuitskou spiritualitou spisy o duchovních cvičeních, jak je pojali Denis Albrecht, Vilém Eiselin a Fridrich Herlet.The thesis deals with the spirituality of Premonstratensian abbeys in Lorraine in the 16th and 17th century. The first part concerns itself with the spiritual life of the order in the 12th century, with the discussions about the type of regular life which the brethren should follow as they are reflected in the works of Phillip of Harvengt and Adam Scotus. In the 16th century, at the time of the great reformation movement in the church, the Premonstratensian abbeys, especially in Lorraine, also made efforts to return to the more strict way of regular life of the first brethren in Prémontré. The main part of the text describes spiritual works of outstanding personalities of the reform of Lorraine, namely Nicolas Psaume, Servais de Lairuelz and Epiphane Louys. At the end there are presented works most influenced by Jesuit spirituality books about spiritual exercises as understood by Denis Albrecht, Wilhelm Eiselin and Friedrich Herlet.