Počet záznamů: 1  

Postavení prezidentů v politických systémech České republiky, Polska a Slovenska

  1. Údaje o názvuPostavení prezidentů v politických systémech České republiky, Polska a Slovenska [rukopis] / Libor Potměšil
    Další variantní názvyPostavení prezidentů v politických systémech České republiky, Polska a Slovenska
    Osobní jméno Potměšil, Libor (autor diplomové práce nebo disertace)
    Překl.názThe position of the presidents in political systems of the Czech Republic, Poland and Slovakia
    Vyd.údaje2011
    PoznámkaVed. práce Tomáš Lebeda
    Dal.odpovědnost Lebeda, Tomáš (vedoucí diplomové práce nebo disertace)
    Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Katedra politologie a evropských studií (udelovatel akademické hodnosti)
    Klíč.slova parlamentní systémy * poloprezidentské systémy * postavení prezidenta * pravomoci prezidentů * parliamentarism * semiprezidentialism * position of the president * powers of the presidents
    Forma, žánr bakalářské práce bachelor's theses
    MDT (043)378.22
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.PUBLIKAČNÍ ČINNOST
    TitulBc.
    Studijní programBakalářský
    Studijní programPolitologie
    Studijní oborPolitologie a evropská studia
    kniha

    kniha

    Kvalifikační práceStaženoVelikostdatum zpřístupnění
    00171990-300621126.pdf461.3 MB15.12.2011
    PosudekTyp posudku
    00171990-ved-302575328.docxPosudek vedoucího
    00171990-opon-480016438.docPosudek oponenta

    Jako téma bakalářské práce jsem zvolil Postavení prezidentů v politických systémech České republiky, Polska a Slovenska. V práci je pouţita modifikovaná metoda Shugarta a Careyho. Z celkových devíti komprarovaných pravomocí je šest původních a tři nové, které lépe vystihují postavení hlavy státu v parlamentních reţimech. Cílem práce je za pouţití modifikované metody komparovat jednotlivé prezidentské pravomoci ve vybraných zemích a odpovědět na výzkumné otázky. Je postavení prezidentů v zemích, kde jsou voleni přímo (v práci Polsko a Slovensko) silnější, neţ postavení prezidenta České republiky, který je volen nepřímo? Splňují Polsko a Slovensko kromě přímé volby prezidenta i některá další kritéria poloprezidentských reţimů tak, jak je určili Giovanni Sartori a Maurice Duverger? Jako metoda práce byla vybrána komparativní analýza, která je velmi často pouţívanou metodou nejen v politologii, ale také např. v historii. Tato metoda, zkoumající stejné prvky ve stejné časové periodě, se pro zkoumání jednotlivých prezidentských pravomocí jeví jako ideální. Výsledky práce byly překvapivé. Podle jiţ zmíněných komparovaných kritérií dosáhl nejvíce bodů prezident České republiky s 15 body z celkových 38 moţných. Prezident Polska získal 12 bodů a slovenský prezident ještě o dva body méně. Tímto bylo odpovězeno na výzkumnou otázku, kdyţ bylo zjištěno, ţe postavení a síla polského a slovenského prezidenta není i přes přímou volbu výraznější, neţ je tomu v případě hlavy státu v České republice.As a topic of my bachelor thesis I chose The Position of the Head of the State in the Czech Republic, Poland and the Slovak Republic. A modified method of Shugart and Carey is used in this work. From the total of nine of the compared authorities are six original and three new ones that better reflects the status of the head of the state in parliamentary regimes. The aim of the thesis is to compare individual presidential authorities in chosen countries and to answer the research questions while using the modified method. Is the status of the Presidents in the countries where they are elected directly (in this work Poland and the Slovak Republic) stronger than the status of the President of the Czech Republic, who is elected indirectly? Does Poland and Slovakia meet some other criteria of semi-presidential regimes as determined by Giovanni Sartori and Maurice Duverger apart from direct presidential election? As a method of work was chosen the comparative analysis, which is very often used not only in Political science, but for instance also in history. This method which examines the same elements at the same time period seems ideal for investigating the Presidential powers. The results of the work were surprising. According to the above mentioned compared criteria the highest score achieved the President of the Czech Republic with fifteen points out of thirty-eight possible total. Polish President achieved twelve points and Slovakian two points less. This answered the research question. It was found out that, despite the direct presidential election, the status and power of the Polish and Slovak President is not more marked than in the case of the President of the Czech Republic.

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.