Tato disertační práce je zaměřena na analýzu potřeb ve výuce odborného anglického jazyka. Problematika analýzy vzdělávacích potřeb je v souladu s nejnovějšími trendy v oblasti pedagogického výzkumu a analýza potřeb hraje důležitou roli v teorii i praxi cizojazyčného vzdělávání. Teoretická cást disertační práce je zaměřena zejména na východiska analýzy potřeb v oblasti teorie potřeb známé z psychologie, filozoficko-historické souvislosti analýzy potřeb, pojetí vzdělávacích potřeb v pedagogice a didaktice či vztah mezi potřebami ve vzdělávání a trhem práce. Dotýká se rovněž specifik vysokoškolského vzdělávání se zřetelem k cizojazyčné přípravě na tomto stupni škol. Praktická část práce je věnována výzkumu. Výzkumny design zvolený pro účely této práce se opírá o principy akčního výzkumu a využívá smišeného modelu kombinujícího kvalitativní a kvantitativní přístupy. Edukační realitu a situační kontext, ze které výzkum vycházel, tvořil kurz anglického jazyka pro studenty oboru Informační technologie na Fakultě elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice. Výzkumné šetření bylo provedeno se čtyřmi skupinami respondentů, kterými byli samotní studenti, akademičtí pracovníci fakulty, odborníci působící v praxi a pracovníci institucí státní a veřejné správy,. které jsou v kontaktu s trhem práce. Zvolené výzkumné nástroje zahrnovaly polostrukturovaný rozhovor a dotazník v elektronické podobě. Jedním z cilů, které byly v této práci naplněny, bylo přispět k analýze potřeb jazykového vzdělávání pro účely uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce, a tím ke zlepšení efektu vzdělávacích procesů pro trh práce. Druhý cíl, jímž bylo inovovat sylabus kurzu anglického jazyka pro studenty zmíněného oboru na základě analýzy jejich komunikativních potřeb, byl splněn v podobě konkrétního ýystupu. Tímto výstupem je nový sylabus včetně doporučení týkajících se učebnic a dalších výukovych materiálů, výukových metod, organizačních forem a způsobů hodnocení. Při tvorbě inovovaného sylabu bylo přihlédnuto k požadavkům na standardizaci cizojazyčného vzdělávání v evropském kontextu. Za tímo účelem byla využita doporučení Rady Evropy reprezentovaná jednak dokumentem Společný evropský referenční rámec pro jazyky, který lze chápat jako nástroj standardizace, jednak Evropským jazykovym portfoliem jako prostředkem sebehodnocení v učení se cizím jazykům.The dissertation deals with needs analysis in English for Specific Purposes (ESP). The theme is in accordance with the latest trends in educational research as well as in the theory and practice of language teaching, playing an important role in both. The theoretical part of the dissertation focuses primarily on the grounds of needs analysis in the theory of needs in psychology, on philosophical and historical relations to needs analysis, the concept of educational needs in pedagogy and didactics and the relation between needs in education and the job market. This part also takes account of some specifics of tertiary education with regard to language teaching at this level. The practical part covers the research. The investigation was based on the principles of action research. The educational reality and the situation context it was derived from was the course of English for IT at the Faculty of Electrical Engineering and Informatics of the University of Pardubice. Four groups of respondents were involved, namely the students, the academic staff, IT specialists working in practice and officials from the state and local administration bodies that are in contact with the job market. The instruments that were used for the investigation were a semi-structured interview and a questionnaire in an electronic form. The dissertation had two main goals. One of them was to contribute to the analysis of needs in language teaching for the purpose of a successful career start of university graduates on the job market and help improve the effects of educational processes for the job market. This was achieved by creating a channel of communication between language teaching professionals on one hand and IT specialists in practice and jobmarket experts in state and public administration on the other hand. The other goal was to innovate the syllabus for the English for IT course. It was attained by designing a new syllabus based on the communicative needs identified by means of the research. The innovated syllabus includes recommended textbooks and other materials, methods and forms of teaching and assessment methods. When designing the new syllabus, recommendations presented in the Council of Europe's documents were taken into consideration, namely those of Common European Framework of Reference for Languages, which can be considered as an instrument of standardization, and the European Language Portfolio, a means of self-assessment in learning languages.