Cílem předložené práce bylo prozkoumat vztah mezi subjektivním a objektivním posouzením kognitivního výkonu u pacientů schizofrenního okruhu. V oblasti kognice je práce zaměřena na paměť a pozornost. Výzkumná část této práce představila soubor o velikosti 26 probandů (n=26) s diagnózou schizofrenie (F20) či schizofrenního okruhu (F23, F25). Subjektivní posouzení bylo hodnoceno prostřednictvím dotazníku FBF. Oblasti paměti a pozornosti byly v dotazníku měřeny škálou č. 5 ? Paměť, škálou č. 6 ? Myšlení a škálou č. 10 ? Přehlcení podněty. Objektivní měření bylo pro oblast paměti prováděno Paměťovým testem učení a Rey-Osterriethovou komplexní figurou. Pro oblast pracovní paměti a pozornosti byl využit Trail Making Test, Opakování čísel a Prostorový rozsah z WAIS-III. Byly stanoveny tři hypotézy, ve kterých se očekávala statisticky významná korelace testů objektivního měření ve vztahu k vybraným škálám dotazníku FBF. Žádná z uvedených hypotéz nebyla potvrzena. Mezi testy objektivního měření a subjektivním posouzením vybraných škál dotazníku FBF nebyla v rozsahu této práce nalezena žádná závislost. Významný vliv na získané výsledky empirické části předložené práce měly zejména faktory související s výzkumným souborem. Velikost souboru spolu s jeho heterogenitou se ukazuje jako signifikantní nedostatek předloženého výzkumu. Výsledky mohly být také ovlivněny náhledem jednotlivých probandů. Je vhodné vytvořit návaznost na předložená zjištění dle zmíněných doporučení, neboť samotná heterogenita získaných nálezů nás vede k ujištění o potřebě rozšíření objektivního testování kognice také o jeho subjektivní hodnocení. Subjektivní hodnocení nám poskytuje ucelenější, reálnou představu o pacientových stescích. To nám zejména pomáhá při nastavení optimálního rehabilitačního plánu.The aim of the presented study was to research the relationship between subjective and objective assessment of cognitive performance at patients with schizophrenic diseases. In the area of cognition, the study concentrates on memory and attention. The research part of this study introduced a sample of 26 probands (n=26) with the diagnosis of schizophrenia (F20) or schizophrenic disorders (F23, F25). Subjective self-report was assessed by the FBF questionnaire. The areas of memory and attention were measured in the questionnaire on the scale number 5 ? Memory, scale number 6 ? Thinking and scale number 10 ? Overinclusion. Objective measurement for the area of memory was carried out using the Memory Test of Learning and Rey-Osterrieth?s Complex Figure. For the area of working memory and attention the Trail Making Test, Repetition of Numbers and Spatial Range from WAIS-III were used. Three hypotheses were formulated, in which a statistically significant correlation of tests of objective measurement in correspondence to the chosen scales of the FBF questionnaire was expected. None of the stated hypotheses was proven. No relation between the tests of objective measurement and subjective assessment of the chosen scales of the FBF questionnaire was found within the framework of this study. Namely factors connected to the research corpus had significant influence on the gathered results of the empirical part of the presented study. The size of the corpus together with its heterogeneity appears to be a significant drawback of the presented research. The results could also be influenced by the view of the individual probands. It is advisable to create a data relationship with the presented findings according to the mentioned recommendations, because the heterogeneity of the collected results alone leads us to certainty about the necessity of enlargement of the objective testing of cognition by its subjective assessment. The subjective assessment provides us with a more compact, real idea of the patient?s complaints. That helps us namely with optimizing the rehabilitation plan.