Práce studuje dopad vojenského převratu v Turecku v roce 1980 na volební chování. Za pomoci teorie kritických voleb jsou na základě dosavadní politologické literatury o tomto tématu stanoveny tři vzájemně si konkurující hypotézy, které jsou následně prověřeny pomocí T-faktorové analýzy volebních výsledků relevantních politických stran v letech 1961-1999. Výzkum potvrzuje platnost hypotézy voličského přeskupení. K zásadní změně volebního chování v Turecku došlo mezi lety 1969?1987. Vojenský převrat v roce 1980 neměl na tento proces žádný větší vliv. Voličské přeskupení lze interpretovat jako důsledek společenských změn způsobených hospodářskou modernizací Turecka.The thesis examines the impact of the military coup in Turkey in 1980 on the electoral behaviour. The theory of critical elections is used to derive three competing hypotheses from previous political science literature on the subject which are then tested using the T-mode factor analysis of the relevant political parties? electoral results between 1961-1999. The research validates the electoral realignment hypothesis. A major change in the electoral behaviour in Turkey occurred between 1969?1987. The military coup in 1980 had no significant impact on this process. The electoral realignment can be interpreted as a result of the long-term economic modernization of Turkey.