Hlavním cílem bakalářské práce bylo zhodnotit stav hydratace před výkonem u 321 českých prvoligových fotbalistů (věk 19,3 ? 6,8 [roky]; výška 174 ? 14 [cm]; hmotnost 66 ? 18 [kg]; BMI 21,3 ? 3,2 [kg/m2]; tělesný tuk 11,3 ? 5,2 [%]; FFM 59 ? 17 [kg]). Dílčími cíli bylo zjistit, jaký podíl z celkového počtu fotbalistů se před výkonem nachází na úrovni euhydratace a jaký je vztah mezi specifickou hustotou moči (USG) a vybranými parametry (barvou moči, věkem, množstvím zkonzumovaných tekutin za den mimo výkon, subjektivním hodnocením příjmu tekutin za den a aktuální žízní). Hydratace fotbalistů byla hodnocena na základě hodnot USG a barvy moči. Množství zkonzumovaných tekutin, subjektivní hodnocení příjmu tekutin a žízně byly hodnoceny anketním šetřením. Z výsledků vyplývá, že 38,6 % testovaných fotbalistů bylo před výkonem dobře hydratováno (USG < 1,020) a zbývající podíl byl dehydratovaný. Dále bylo zjištěno, že barva moči se jeví jako dobrý ukazatel hydratace, protože byla zjištěna těsná korelace mezi hodnotou USG a barvou moči (p < 0,001; rs = 0,86). Naopak žádný korelační vztah nebyl prokázán mezi hodnotou USG a věkem. Dále byla v této práci zjištěna statisticky významná korelace mezi USG a udaným množstvím konzumovaných tekutin. Nebyla zjištěna statisticky významná korelace mezi subjektivním hodnocením pitného režimu a hodnotou USG. Rovněž nebyla statisticky významná korelace mezi USG a subjektivním pocitem žízně. Můžeme tedy říci, že sportovci neadekvátně hodnotili svůj pitný režim, který vnímali jako lepší, než prokázal objektivní test stavu zavodnění (hodnota USG). Vnímání pocitu žízně se ukázalo jako nedostatečný signál pro identifikaci dehydratace.The main goal of the bachelor thesis was to evaluate the state of hydration before the performance in 321 Czech first league football players (age 19.3 ? 6.8 [years]; height 174 ? 14 [cm]; weight 66 ? 18 [kg]; BMI 21.3 ? 3,2 [kg/m2]; body fat 11.3 ? 5.2 [%]; FFM 59 ? 17 [kg]). The partial goals were to find out what part of the total number of footballers before the performance is at the level of euhydration and what is the relationship between specific urine gravity (USG) and selected parameters (urine color, age, amount of fluids consumed per day except sport performance, subjective evaluation of fluid intake for day and current thirst). The hydration of football players was evaluated on the basis of USG values and urine color. The amount of consumed fluids, subjective evaluation of fluid intake and thirst were evaluated by a survey. The results show that 38.6 % of footballers were well hydrated before the performance (USG < 1,020) and the remaining footballers were dehydrated. Furthermore, urine color was found to be a good indicator of hydration because a close correlation was found between USG and urine color (p < 0.001; rs = 0.86). In contrast, no correlation was found between USG and age. Furthermore, a statistically significant correlation was found between the USG and stated amount of consumed fluids during day except sport performance. No statistically significant correlation was found between the subjective evaluation of the drinking regime and the value of USG. There was also no statistically significant correlation between USG and the subjective feeling of thirst. We can therefore say that the athletes inadequately evaluated their drinking regime, which they perceived as better than the objective test of fluids state (USG value) showed. Perception of thirst proved to be an insufficient signal to identify dehydration.