Tato práce zabývá tím, jak náboženská konverze (od luteranismu ke katolicismu) panovníka Augusta Silného, saského kurfiřta (1694-1733) a polského krále (1697-1733), vstupovala prostřednictvím tištěných spisů do veřejného prostoru, jak v něm působila a případně jak se jejím prostřednictvím utvrzovala některá fakta, jež se následným dlouhodobým recipováním proměnila ve "stereotypy". Konkrétně se tato práce interdisciplinární formou diskurzivních analýz vybraných klíčových bodů (v období mezi dvěma luteránskými jubilei 1717 a 1730) věnuje tomu, jak byla konverze Augusta Silného vnímána dobovou veřejností v Saském kurfiřtství, resp. jak byly zdejší záležitosti spojené s konfesními otázkami recipovány především prostřednictvím publikačních aktivit převážně luteránských duchovních (nábožensky vzdělavatelná literatura, kontroverze, tištěná kázání aj.) a rovněž prostřednictvím transferu idejí, zbožnosti (recepce osobností Jana Husa a Jana Nepomuckého) a komemorace. Základní otázka výzkumu zněla, jak se konverze saského panovníka prezentovala v letech 1717-1730 ve veřejném prostoru, resp. jak byl obecně vnímán obraz konverze v saském veřejném prostoru a v jakých kontextech se objevoval, zda byl využíván a jaké komunikační prostředky v uvedených slovesných zpracováních autoři využívali.Augustus the Strong (16701733), the Elector of Saxony and the nominal leader of the Corpus Evangelicorum, converted to Catholicism in June 1697 and was elected the King of Poland (Augustus II) thereafter. This thesis deals with how his religious conversion entered the public space through printed controversies or sermons, how it worked and possibly how it confirmed some facts, which subsequently turned into "stereotypes" through subsequent long-term repetition. Specifically, this work deals with the interdisciplinary form of discursive analyzes of selected key points (in the period between the two Lutheran anniversaries 1717 and 1730) on how the conversion of Augustus the Strong was perceived by the contemporary public in the Electorate of Saxony, respectively how local issues related to confessional issues were interacted mainly through the publishing activities of the Lutherans (Erbauungsliteratur/literature of edification or religious educational literature; controversy; printed sermons, etc.) and also through the transfer of ideas, piety (reception of John Huss and John Nepomucene) and commemoration. The aim of the present research was how the conversion of the monarch was presented in the years 1717-1730 in public space, resp. how the image of conversion was generally perceived in the Saxon public space and in what contexts it appeared, whether it was used and what means of communication were used by the authors in the mentioned literary/published processing.