Cílem práce bylo zhodnotit, jaký vliv má využití biofeedbacku ve formě transabdominálního ultrazvuku na míru aktivace svalů pánevního dna při nácviku aktivace dle metody analytického cvičení, Akrální koaktivační terapie a hypopresivní techniky. Dále bylo zjišťováno, jak se liší míra aktivace svalů pánevního dna v poloze vleže na zádech oproti poloze ve stoji. Výzkumný soubor tvořilo 25 žen v průměrném věku 26,76 let (SD = 4,92). Míra aktivace svalů pánevního dna byla měřena pomocí transabdominálního ultrazvuku (Mindray 2D Ultrasound System) s použitím konvexní sondy o frekvenci 3,5 MHz. Při nácviku aktivace žena sledovala lift (zdvih) baze močového měchýře vypovídající o aktivaci svalů pánevního dna, čímž byla poskytnuta vizuální zpětná vazba. Měření probíhalo ve dvou polohách (leh na zádech, stoj). Z výsledků vyplývá, že nebyly prokázány žádné statisticky významné rozdíly ve prospěch využití biofeedbacku pro nácvik aktivace svalů pánevního dna. Poměrně výrazný vliv biofeedbacku byl však shledán při nácviku aktivace vleže na zádech dle metody analytického cvičení, kdy po využití biofeedbacku došlo ke zvýšení míry aktivace u 68 % žen (p = 0,076). Při porovnání míry aktivace mezi polohou vleže na zádech a ve stoji nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl pro žádnou z uvedených metod. K poměrně značnému zlepšení míry aktivace však došlo ve stoji (při aktivaci na základě slovního povelu) v případě metody analytického cvičení (p = 0,065) a hypopresivní techniky (p = 0,082). Z těchto výsledků lze tedy usoudit, že využití biofeedbacku může být efektivní zejména při nácviku aktivace svalů pánevního dna pomocí metody analytického cvičení. Dále může být přínosné zvážit aktivaci svalů PD v poloze ve stoji.The diploma thesis evaluated how the use of biofeedback in the form of transabdominal ultrasound affects the pelvic floor muscles activation rate during activation training according to the analytical method, Acral coactivation therapy, and hypopressive technique. The diploma thesis also compared how the activation rate in the supine position differs from the standing position. The research group consisted of 25 women with an average age of 26.76 years (SD = 4.92). The activation rate was measured by transabdominal ultrasound (Mindray 2D Ultrasound System) using a 3.5 MHz convex probe. Visual feedback was presented by imaging the pelvic floor and bladder base on an ultrasound screen. The woman watched the lift of the bladder base, which showed the activation of the pelvic floor in real-time. The measurement took place in two positions (lying on the back, standing). The results show that no statistically significant differences were demonstrated to support the use of biofeedback for the training of pelvic floor muscles activation. However, an important effect of biofeedback was shown during the supine position according to the analytical method. After the use of biofeedback, there was an increase in the activation rate in 68 % of women (p = 0.076). When comparing the pelvic floor muscle activation rate between the supine and standing position, no statistically significant differences were found for any of the mentioned methods. However, there was an important improvement in the standing position of the pelvic floor muscle activation rate during the analytical method (p = 0.076) and the hypopressive technique (p = 0.082) when activated according to a verbal command. From these results, it can be concluded that the use of biofeedback can be effective especially in training the activation of pelvic floor according the analytical method. Furthermore, it may be beneficial to consider activating the pelvic floor also in a standing position.