Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má trvání zátěžových stupňů na výsledky maximálního zátěžového testu. Výzkumu se zúčastnilo 12 dobrovolníků (muži). Průměrný věk testovaného souboru byl 24,33?1,92 let, tělesná výška 179,17?4,80 cm a hmotnost 76,75?6,18. Na běžeckém ergometru LODE Valiant (Nizozemí) absolvovali všichni probandi dva maximální zátěžové testy s odlišným protokolem spočívajícím v rozdílném trvání zátěžových stupňů. Statisticky významné rozdíly jsme zjistili u trvání zátěžového testu. To při krátké variantě protokolu činilo průměrně 602,50?20,06 s a při dlouhé 760?48,43 s. Ostatní sledované parametry se statisticky významně nelišily. U testovaného souboru jsme nezjistili vliv použitých zátěžových protokolů na hlavní sledované parametry. Z hlediska úspory času proto můžeme doporučit kratší variantu protokolu.The aim of this work was to determine the influence of the duration of the stress levels on a maximum stress test results. The research sample consisted of 12 volunteers (men. The average age of the test group was 24.33 ? 1.92 years, height 179.17 ? 4.80 cm and a weight of 76.75 ? 6.18cm. All probands completed two maximal exercise tests on the treadmill ergometer LODE Valiant (Netherlands). Each test was evaluated with a different protocol in which assessing was based on the difference in the duration of stress levels. Statistically significant differences were found in the duration of the stress test. The short format of the protocol indicated the average 602.50 ? 20.06 s whereas the long format was 760 ? 48.43 s. Other monitored parameters did not differ significantly. The different protocols did not show any significant control over the results of stress tests on the monitored parameters, but in terms of time savings, we recommend a shorter format of the protocol.