Cílem práce bylo nalézt příčiny a vysvětlení obratu nazírání českých výtvarníků, architektů i teoretiků umění na realisms a monumentalismus v umění ve třicátých letech. Práce se soustředila na rozpravu probíhající na stránkách tisku, ve sbornících. Diskurs, především debatu o surrealismu a socialistickém realismu, se autor pokusil uvést do vztahu k probíhajícím změnám ve společnosti 30. let. Závěr zní, že monumantalismus a realismus představovaly průvodní jevy proměny moderní společnosti, které za užití psychoanalytické metody dají označit útěkem a agresí vůči utláčivým elementům moderní kultury.The aim of this work is finding reason of reception turn of realism and munumantalism in the thirties of 20 century. The work focuses on discussion that take place on pages of press, mostly about surrealism and socialistic realism. The discursus in correlation with social and historical changes leads towards explanation, that realism and munumentalism are both response, aggressive or fleeing, to opprass of society on individual man.