Tato práce se zabývá krajinnými aspekty v díle katolického básníka Bohuslava Reynka. Teoretickým východiskem, kromě literární tematologie, je zejména fenomenologie místa Christana Norberga Schultze, náboženská filozofie Mircea Eliadeho a filozofie Karla Jasperse. Analyzuje se vztah mezi sakralním a profánním, fenomén hranice mezi nimi a motivy, které tyto vztahy utváří. Je zkoumán postoj lyrického subjektu ke smrti, a tedy i ke světu kolem. Práce si klade za cíl nalézt určité konstantní rysy týkající se krajiny, které by procházely celým Reynkovým dílem.This work deals with the landscape aspects in a work of Bohuslav Reynek, the catholic poet. The theoretical starting point, except the literary thematology, is particularly the phenomenology of a place of Christian Norberg Schultz, the religious philosophy of Mirce Eliade and the philosophy of Karl Jaspers. It analyses the relation between the sacral and profane, the phenomenon of limits between them and motives that form these relations. The attitude both to the death and to the world around is examined. The work's aim is to find specific constant attributes connected with the landscape that could be found in all the Reynek's work.