Oblast CHKO Litovelské Pomoraví je známá pro hojný výskyt komárů vyvíjejících se v systému periodicky zaplavovaných tůní. Cílem práce bylo zjištění detailní distribuce a denzity komářích vajíček v sedimentech tůní a délky vývoje larev v jarním období. Pro výzkum byly zvoleny 4 lokality. Na podzim 2022 a 2023 zde bylo odebráno celkem 237 vzorků sedimentu pomocí pedologické sondy ve 3 vyznačených transektech napříč tůní po 50cm intervalech od středu tůně. V laboratoři byly vzorky rozplaveny vodou, pod stereoskopickým mikroskopem spočítáno množství vajíček a přepočteno na plochu dané tůně. Na vysychajících březích tůní, které byly v jarním období zaplaveny, bylo nalezeno signifikantně více komářích vajíček než na jejich dně. Celková denzita vajíček na plochu 1 m2 kolísala meziročně a výrazně i mezi lokalitami (1 860 vajíček.m-2-11 864 vajíček.m-2). V daném roce lze předpokládat, že se na obnažené vlhké ploše vysýchajících tůní může potenciálně nacházet 337 107 až 507 359 vajíček komárů. Po zaplavení tůní na jaře 2023 byly, s ohledem na vzestup vody (16.04.2023), odběry larev rozděleny na dvě období. Celkové doba vývoje larev v první fázi (25.02-01.05.2023) byla v průměru 60 dnů (8-10 týdnů). Relativní míra růstu larev byla nízká a kolísala v průměru mezi 0.16-0.19. V první fázi odběrů bylo společenstvo komárů zastoupeno pouze jarními druhy, kdežto při druhé se současně vyskytovaly i druhy letní. Ve druhém období (24.04-15.05.2023) byl vývoj podstatně kratší, trval pouze 25 dnů (3-4 týdny). Relativní míra růstu larev byla vyšší ve srovnání s první etapou a kolísala v průměru mezi 0.18-0.35. Z těchto měření byla stanovena závislost růstové rychlosti larev na teplotě vody, a to pro druhé období. Informace o distribuci vajíček, měnícím se hydrologickém režimu území a vývojových charakteristikách larev mohou pomoci predikovat, při jaké hloubce zaplavení tůní lze očekávat spíše větší hustotu komářích larev a včasně naplánovat případné preventivní zásahy (např. aplikace larvicidních preparátů).The Litovelské Pomoraví Protected Landscape Area is known for the abundance of mosquitoes developing in the system of periodically flooded pools. The aim of this study was to determine the detailed distribution and density of mosquito eggs in the sediments of these pools and the length of larval development in the spring period. Four sites were selected for the research. In autumn 2022 and 2023, a total of 237 sediment samples were collected using a pedological probe in 3 marked transects across the pools at 50cm intervals from the centre of each pool. In the laboratory, the samples were dispersed in water, the quantity of eggs was counted under a stereoscopic microscope and then converted to the area of the pool. On the drying banks of pools, which were flooded in spring, significantly more mosquito eggs were found than on their bottom. The total density of eggs per 1 m2 varied annually and significantly between sites (1,860 eggs.m-2 to 11,864 eggs.m-2). In a given year, it can be assumed that the exposed wet area of drying pools could potentially contain 337,107 to 507,359 mosquito eggs. After the flooding of the pools in spring 2023, larval sampling was split into two periods due to the rise of water (16.04.2023). The total larval development time in the first phase (25.02-01.05.2023) was on average 60 days (8-10 weeks). The relative larval growth rate was low and varied on average between 0.16-0.19. During the first phase of sampling, the mosquito community was represented only by spring species, whereas during the second phase, summer species were present simultaneously. In the second period (24.04-15.05.2023), the development was much shorter, lasting only 25 days (3-4 weeks). The relative growth rate of larvae was higher compared to the first stage and varied on average between 0.18-0.35. From these measurements, the dependence of larval growth rate on water temperature was determined for the second period. Information on egg distribution, the changing hydrological regime of the area and larval developmental characteristics can help to predict at what depth of pool inundation a higher density of mosquito larvae can be expected and to plan possible preventive interventions (e.g. application of larvicides) in time.