Diplomová práce je zaměřena na problematiku syndromu vyhoření u pedagogických pracovníků působících na základních uměleckých školách (ZUŠ), ve střediscích volného času (SVČ) a ve sportovních kroužcích/klubech v Jeseníku a okolí. Teoretická část byla zaměřena na objasnění pojmu syndrom vyhoření, jeho fáze, jak vzniká, jeho příznaky. Dále bylo popsáno, jak se před ním chránit a jak probíhá diagnostika. Další část se zaměřuje na popis pedagoga jako takového a pedagoga působícího v jednotlivých institucích. Cílem práce bylo zjistit, jestli mají faktory jako je pohlaví, věk, druh pedagogické činnosti, délka praxe, množství pohybové aktivity a volného času aj. vliv na výskyt a vznik syndromu vyhoření u pedagogických pracovníků. Část praktická představuje výsledky výzkumu. Pro výzkum byl použit standardizovaný dotazník Burnout Measure (Křivohlavý, 1998). Celkem se studie zúčastnilo 40 osob, přičemž 3 osoby (7,50 %) mají dobrý psychický stav (BQ < 2). Dalších 18 osob ( 45 %) dosahují uspokojivého psychického stavu (2 < BQ <3 ). Celkem 13 osob ( 32,5 %) by mělo změnit svůj způsob života a zamyslel se nad tím, zda jsou spokojení v práci (3 < BQ < 4). U 3 osob ( 7,50 %) byl prokázán syndrom vyhoření (4 < BQ < 5) a 3 osoby ( 7,50 %) trpí akutní fází syndromu vyhoření (BQ = 5 a >). Pro zjištění statistické významnosti byl použit Kruskal-Wallisův test a Mann-Whitney U test. Statistická významnost byla nalezena mezi vznikem syndromu vyhoření a délkou pedagogické praxe. Také mezi syndromem vyhoření a času na vlastní zájmy, a také u času na osobní čas. Významné hodnoty byly nalezeny mezi syndromem vyhoření a frekvencí volného času.The diploma thesis is focused at the issue of burnt out syndrome among teachers working at Elementary Art Schools, Leisure Centres and in Sport extracurricular activities/clubs in the city of Jeseník and its surrounding areas. The theoretical part aims to define the term burnout syndrome; how it arises, its stages and symptoms. Furthermore, it will explain how to prevent and carry out the diagnosis. A subsequent section focuses on the description of pedagogue in general and then specifically educators within individual institutions. The aim of this thesis was to determine if factors such as gender, age, type of educational activity, length of practice, amount of physical activity and spare time etc. have any effect on the onset of burnout syndrome among teaching staff. Lastly, the practical part presents the results of research. A Standardized Questionnaire Burnout Measure (Krivohlavy, 1998) was used for the research. Overall 40 participants took part in the study, 3 ( 7,50 %) of those were of good mental state (BQ<2). Further 18 participants ( 45 %) had satisfactory mental state (2BQ<3). Total of 13 persons ( 32,5 %) should make changes to their lifestyle and think about if they feel satisfied by their job (3BQ<4). In 3 participants ( 7,50 %) it was proven that they suffered with burnout syndrome (4BQ<5) and 3 participants ( 7,50 %) suffer acute phase of burnout syndrome (BQ=5 a>). Kruskal-Wallis test and Mann-Whitney U test were used to determine statistical significance. Statistical significance was found between the occurrence of burnout syndrome and the length of teaching experience. Also between burnout syndrome and time for personal interests, as well as time for personal time. Significant values were found between burnout syndrome and frequency of free time.