Úvod: Výskyt onemocnění COVID-19 vedl k závažným problémům v oblasti veřejného zdraví. Nyní, když už pandemie COVID-19 pozvolna ustupuje, čelíme novým výzvám, protože i nadále (týdny až měsíce od propuknutí onemocnění) se u jedinců objevuje symptomatologie spojená s COVID-19, proto jsou naléhavě zapotřebí prospěšné terapeutické intervence, které by čelily těmto dlouhodobým následkům. Cíl: Hlavním cílem teoretické části bylo popsat aktuální poznatky o onemocnění COVID - 19 a shrnout informace o respirační fyzioterapii s důrazem na trénink respiračních svalů s dechovými trenažéry. Dílčím cílem práce bylo objektivizovat vliv 6týdenní respirační fyzioterapie na pacienty, kteří prodělali onemocnění COVID-19. Metodika: Studie se zúčastnilo 17 probandů, kdy 14 dokončilo program. Do výzkumu se nám podařilo zapojit 6 mužů a 8 žen. V rámci praktické části bylo využito: škály dušnosti mMRC, antropometrického měření rozvíjení hrudníku páskovou mírou (v etáži MS, XS), měření ventilačních parametrů pomocí spirometrie, měření maximálních okluzních tlaků (PImax, PEmax), zátěžového vyšetření 1 min STS, pozátěžové hodnocení dušnosti (CR10) a úsilí (RPE20) dle Borga. Výsledky: Výzkumný soubor vykazoval statisticky významný rozdíl v míře hodnocení dušnosti dle mMRC (p=0,013), v míře rozvíjení hrudníku v etáži MS (p=0,004) i v etáži XS (p=0,002) hodnocené páskovou mírou, dále došlo ke zlepšení síly nádechových svalů charakterizovaných PImax (p=0,002), zlepšení tolerance fyzické zátěže hodnocené dle 1 min STS (p=0,005). Statisticky významná změna nebyla zaznamenána u spirometrických parametrů, síly výdechových svalů charakterizovaných PEmax, pozátěžové dušnosti (CR10) a úsilí (RPE20). Závěr: Trénink respiračního svalstva snižuje dušnost, zvyšuje elasticitu hrudníku, zvyšuje sílu nádechových svalů a zvyšuje fyzickou zdatnost u pacientů po COVID-19. Tímto byl potvrzen pozitivní efekt respirační rehabilitace na pacienty po onemocnění COVID-19. Z výsledků je tedy patrné, že by u pacientů po onemocnění COVID-19 měla být indikována respirační rehabilitace.Introduction: The emergence of COVID-19 has led to serious public health problems. Now that the COVID-19 pandemic is slowly receding, we face new challenges as individuals continue (weeks to months after the outbreak) to develop symptoms associated with COVID-19, and beneficial therapeutic interventions are urgently needed to counteract these long-term consequences. Aim: The main aim of the theoretical part was to describe the current knowledge about COVID-19 and to summarize information about respiratory physiotherapy with emphasis on respiratory muscle training with breathing devices. A sub-objective of the study was to objectify the effect of 6week respiratory physiotherapy on patients who had COVID-19 disease. Methods: Seventeen probands participated in the study, with 14 completing the program. We were able to involve 6 men and 8 women in the research. The practical part of the study used: the mMRC dyspnoea scale, anthropometric measurement of chest expansion by tape measure (in the MS, XS stage), measurement of ventilatory parameters by spirometry, measurement of maximal occlusion pressures (PImax, PEmax), exercise tolerance, post- exercise by 1 min STS, assessment of dyspnoea (CR10) and effort (RPE20) according to Borg. Results: The study population showed a statistically significant difference in dyspnea score according to mMRC (p=0.013), chest development in the MS stage (p=0.004) and in the XS stage (p=0.002) assessed by the tape measure,improvement in inspiratory muscle strength characterized by PImax (p=0.002), and exercise tolerance according to 1 min STS (p=0.005). No statistically significant change was observed in spirometric parameters, expiratory muscle strength characterized by PEmax, post-exercise dyspnea (CR10) and effort (RPE20). Conclusion: Respiratory muscle training reduces dyspnea, increases chest elasticity, increases inspiratory muscle strength, and increases exercise tolerance in patients after COVID-19. This confirmed the positive effect of respiratory rehabilitation on patients after COVID-19. The results suggest that respiratory rehabilitation should be indicated in patients after COVID-19.