Vývoj technologií zrychluje a programy založené na AI jsou stále více součástí našich životů a nachází si místo i v oboru péče o duševní zdraví. Naše práce se věnuje chatbotům a zkoumá vliv charakteristik jedince na jeho ochotu komunikovat s chatbotem v průběhu krize. Zvolili jsme kvantitativní design pro získání základního přehledu. Dotazník mapující základní charakteristiky, které by mohly ochotu jedince ovlivňovat, včetně základních rysů osobnosti měřených BFI-2, nám vyplnilo 610 osob. U pohlaví, věku nebo oblasti zájmu, jsme neprokázali souvislost, u dosaženého vzdělání ano. Vysoce signifikantní vztahy jsme zjistili u jedinců, kteří popisují více zábran ve sdílení, dále u těch, kteří skórovali výše na škále negativní emocionality nebo aktuálně prožívali osamělost či sebevražedné myšlenky. Ochotu také ovlivňovaly proměnné jako vztah k technologiím, vyšší průměrné skóre na škále otevřenosti mysli nebo nižší průměrné skóre na škále svědomitosti. Zároveň respondenti ochotní využít chatbota dříve častěji nějakou formu odborné pomoci vyhledali, což podporuje naši domněnku, že jedinci ochotní využívat chatbota se nemohou zcela opřít o sociální vztahy ve svém okolí. Považujeme tuto problematiku za důležitou pro další výzkum, jelikož je podstatné, aby se chatboti nestali jen pouhou náhražkou, ale průvodcem do světa hlubších a důvěrnějších vztahů a posilovali schopnosti uživatele takové vztahy budovat.The pace of technology development is accelerating and AI-based programs are increasingly a part of our lives and they are finding a place in the mental health care industry. Our thesis focuses on chatbots and explores the impact of an individual's characteristics on their willingness to interact with a chatbot to resolve a crisis. We chose a quantitative design to provide a basic overview. We had 610 people completed a questionnaire mapping the basic characteristics that might influence an individual's willingness to engage with a chatbot, including basic personality traits measured by the BFI-2. For gender, age, or area of interest, we did not prove an association, but for educational attainment we did. We found highly significant relationships for individuals who described more inhibitions in sharing, as well as for those who scored higher on the negative emotionality scale or were currently experiencing loneliness or suicidal ideations. The willingness was also influenced by variables such as relationship with technology, higher mean scores on the open-mindedness scale, or lower mean scores on the conscientiousness scale. At the same time, respondents willing to use a chatbot were more likely to have sought some form of professional help previously, supporting our hypothesis that individuals willing to use a chatbot cannot rely entirely on the social relationships within their environment. We consider this an important issue for further research, as it is essential that chatbots do not become a mere substitute, but a guide into the world of deeper and more intimate relationships, and strengthen the user's ability to build such relationships.