Tato disertační práce na základě tří empirických studií realizovaných pomocí eye-tracking experimentů a dotazníkového šetření identifikuje způsoby čtení mapy a určuje použité strategie učitelů a jejich žáků. Při hledání těchto rozdílů byly také identifikovány problematické vyjadřovací metody a schopnost studentů získat správné informace z mapy. Dále je práce rozšířena o scientometrickou analýzu řešených oblastí výzkumu, srovnání školních atlasů dostupných na českém trhu a charakteristiku jejich používání učiteli zeměpisu. Ve strategii čtení mapy mezi učiteli a žáky byly prokázány rozdíly. Učitelé většinou ignorují legendu a řeší úlohy na základě svých znalostí, nikoli na základě mapy. V případě tematických map se nejméně srozumitelnou pro učitele i žáky ukázala být metoda kartodiagramu využívající logaritmickou stupnici. U obecně geografických map byly nejproblematičtější úlohy vyžadující práci s legendou. Ve školních atlasech se vyskytuje řada prohřešků ve vztahu k použitým vyjadřovacím metodám. Atlasy jsou v současné výuce využívány většinou k řešení jednoduchých úkolů, jako je vyhledávání a zapamatování si konkrétních geografických pojmů. Výsledky mohou být přímo uplatněny kantory ve výuce zeměpisu stejně jako pedagogy vysokých škol při přípravě budoucích učitelů geografie. Odhalená zjištění jsou využitelná také pro kartografická nakladatelství a v neposlední řadě na ně lze navázat v dalším výzkumu. Hlavním poselstvím práce je vyzvat všechny výše uvedené subjekty k efektivnější komunikaci, s cílem vést žáky ke geografickému myšlení s využitím map.The dissertation identifies how teachers and their students read maps and what strategies they use based on three empirical studies conducted using eye-tracking experiments and a questionnaire. In the process of finding and teasing out these differences, problematic methods of cartographic expression were identified, and students' ability to extract the correct information from the map was revealed. Furthermore, the paper is enhanced with a scientometric analysis of the related research areas, a quantitative comparison of Czech school world atlases, and a description of their use by geography teachers. Differences in map reading strategies between teachers and students have been found. Teachers usually ignore the legend and solve tasks according to their knowledge, not the map. The proportional pie chart with a logarithmic scale proved to be the least understandable for teachers and students. For general geographic maps, the most problematic tasks were those requiring the use of a map legend. The Czech school atlases contain some errors in the use of cartographic expression methods. In current geography teaching, school atlases are mostly used for simple tasks such as searching for specific geographical phenomena. The findings can be directly applied by geography teachers in their classes or by university pedagogues while preparing future teachers. The findings may also be useful for cartographic publishers. Finally, they will find application in further research. The main message of the thesis is to encourage all the mentioned subjects to cooperate more effectively to guide students to think geographically via maps.