Tato diplomová práce se zabývá problémy spojenými se situací, kdy si strany sjednají, že jejich budoucí právní jednání bude moci být změněno jen v písemné formě, tj. doložku písemné formy. Konkrétně se zabývá jednak tím, jaké následky má nebo může mít nedodržení takové doložky. Stěžejní je pro celou práci vázanost stran doložkou písemnosti, tedy jak moc se musí touto doložkou řídit a mohou-li se, případně za jakých podmínek, od ní odchýlit. Ačkoliv je diplomová práce zaměřena na českou právní úpravu, pokud jde o otázku možného prolomení písemné formy, nechybí v ní srovnání této dílčí otázky s dokumenty PICC, CISG, PECL a DCFR. Po analýze příslušných ustanovení a názorů odborné literatury jsem dospěla k závěru, že nejenže následky nedodržení doložky písemnosti mohou být v závislosti na konkrétním případu značně odlišné (neplatnost absolutní či relativní, nicotnost, nebo i bezvadnost), ale také to, že podle současné právní úpravy občanský zákoník ochranu doložce písemnosti prakticky neposkytuje, když jí přikládá toliko vyvratitelnou domněnku.This thesis is focused on situations in which parties agree on a written form clause for their future negotiations. Specifically, it deals with the legal consequences when the clause is not followed. The essential content of this thesis is considering the degree of binding of the written form clause. Moreover, it copes with considering to what extent are the parties obliged to follow the clause and whether (and if so, under what terms), they can breach the clause. Even though the thesis is based on Czech legal regulation, when it comes to breach of the written form, it also includes a comparison of this particular problem with the PICC, CISG, PECL and DCFR documents. Having analysed the relevant provisions and professional literature, I have reached the conclusion that not only the consequences of not following the written form clause can vary according to the specific case (invalidity relative or absolute, nullity or perfection), but that also according to effective Czech law, the Czech Civil Code basically does not provide any kind of protection to the written form clause, when it merely gives it the rebuttable presumption effect.