Problematika koní a pramenů spojených s nimi zůstávala dlouho v rámci výzkumu doby bronzové, halštatské a laténské opomíjená, ačkoli nabízí značný potenciál pro výzkum otázek typologicko-chronologických a následně také socio-ekonomických, religionistických, komunikačních a mnohých dalších. Komplexní výzkum problematiky koně pomáhá pochopit nejen jeho specifickou roli v životě pravěkých společenstev, ale také pravěké společnosti jako takové, neboť nabízí vzhled do socio-ekonomických struktur, zejména pak elit. V první části práce se autorka věnuje nezbytnému geografickému a kulturně-chronologickému vymezení práce Moravy ve třech zmíněných periodách. Následně upravuje a precizuje terminologii součástí vozů, koňských postrojů a dalších komponent, v jejichž pojmenování a funkčnímu zařazení panuje v literatuře mnoho chyb a nepřesností. Představuje také tělesnou stavbu koně, která úzce souvisí s jeho využitím. Autorka sesbírala 210 lokalit / kontextů s tématem koně, které čítají 5249 kusů předmětů. Před samotným typologicko-chronologickým vyhodnocením je představena metodika práce s nezbytnou kritikou pramenů. V práci je kriticky přiznán fakt, že ne všechny uvedené předměty nutně musely souviset s koněm či koňským postrojem, mnoho z nich mohlo sloužit např. jako ozdoba oděvu, do práce jsou ale zařazeny kvůli celkovému typologicko-chronologickému obrazu s polemikou funkčního použití. Typologicko-chronologické vyhodnocení přineslo několik zajímavých až překvapujících skutečností, např. existenci součástí vozů již z doby bronzové. Jako zcela zásadní se ukázal rozbor kolekce v evropském měřítku luxusních vozů z Habrůvky "Býčí skály", která poukazuje na vzestup tehdejších elit. Lokalita je se šesti bohatě zdobenými vozy na jednom místě (v oblasti východohalštatské kultury) naprostým evropským unikátem a poukazuje na vysoký stupeň centralizace, což dokládají i analogické komponenty vozů na nejbohatších lokalitách západní Evropy (Apremont, Eberdingen-Hochdorf v západohalštatské kultuře). Rozbory vozů z doby laténské pak poukázal na koncentraci nejen v oppidálním prostředí, ale i na menších hradištích. Analýzy postrojů ze všech tří období poukazuje na vysokou typologickou variabilitu a de facto na nepřetržitý vývoj od starší doby bronzové po konec doby laténské. V některých časových úsecích zahraniční chronologicko-typologické systémy pro postroje nekorelují skutečný stav na Moravě, ta vykazuje výskyt mnoha zcela nových typů. Pro snadnější orientaci v problematice autorka navrhuje nový souhrnný typologicko-chronologický systém pramenů s tématem koně na Moravě (= M), který čítá téměř 150 typů. Autorka se věnuje také experimentální archeologii, kdy výroba čtyř postrojů z různých období poukázala na zajímavé aspekty. Dále se zabývá i otázkami role koně v pravěkých společnostech, přináší i religionistický vzhled do problematiky. Jako klíčové shledává studium sociálního postavení majitelů koní, kterými byly elity a právě výskyt a kvantita některých pramenů dokládá jejich socio-ekonomickou úroveň. Elity a koně souvisejí i s pravěkými komunikacemi, jejichž výzkum je nezbytný pro stanovení center / dopravních uzlů, která poukazují na sociálně-politickou strukturu dané doby. Cílem předkládané práce bylo sesbírat všechny dostupné prameny s koňskou tematikou na Moravě, vyhodnotit je a v rámci interpretace je zasadit do kontextu prehistorických a protohistorických kultur pro hlubší pochopení minulosti.The issue of the horses and materia sources associated with them has long been neglected in the Bronze Age, Hallstatt and La T?ne Period research, although it offers considerable potential for research into typological-chronological and consequently socio-economic, religious, communication and many others. Comprehensive horse research helps to understand not only its specific role in the life of prehistoric communities, but also prehistoric society itself, as it offers an look in to the socio-economic structures, especially elites. In the first part of the work the author deals with the necessary geographical and cultural-chronological delimitation of the Moravian situation in the three mentioned periods. Subsequently, it modifies and refines the terminology of vehicle components, horse harnesses and other components, in which there are many errors and inaccuracies in the literature and in its functional classification. It also represents the body structure of the horse, which is closely related to its use. The author has collected 210 sites / contexts with a horse theme that number 5249 items. Before the typological-chronological evaluation, the methodology of work with the necessary critique of the sources is presented. The thesis critically acknowledges the fact that not all the mentioned subjects necessarily had to be related to a horse or a horse harness, many of them could serve as an ornament of clothing, but they are included in the work because of the overall typological-chronological picture with a polemic of functional use. The typological-chronological evaluation brought some interesting and surprising facts, such as the existence of the wagon parts from the Bronze Age. The analysis of the collection of the most luxurious wagons of Europe from Habrůvka "Býčí skála", which points to the rise of the then elites, proved to be crucial. With six richly decorated wagons in one place (in the East Hallstat Culture), the site is unique in Europe and highlights the high degree of centralization, as evidenced by the analogous components of wagons in the richest sites in Western Europe (Apremont, Eberdingen-Hochdorf in West Hallstatt Culture). The analyzes of the La T?ne period cars then pointed to the concentration not only in the oppidum environment, but also in the smaller fortifications. The analysis of harnesses from all three periods points to a high typological variability and de facto to continuous development from the Bronze Age to the end of the La T?ne period. In some time periods, foreign chronological-typological systems for harnesses do not correlate the actual state in Moravia, which shows the appearance of many completely new types. For ease of orientation in the issue, the author proposes a new comprehensive typological-chronological system of sources with the theme of horse in Moravia (= M), which comprises almost 150 types. The author also deals with experimental archeology, where the production of four harnesses from different periods pointed to interesting aspects. It also deals with questions of the role of horses in prehistoric societies, and brings a religious look into the issue. He finds the key to finding the social status of horse owners, who were elites, and the occurrence and quantity of some sources illustrate their socio-economic level. Elites and horses are also related to prehistoric roads, the research of which is necessary to establish centers / hubs that point to the socio-political structure of the time. The aim of this work was to collect all available sources of horse themes in Moravia, to evaluate them and to put them into the context of prehistoric and protohistoric cultures for a deeper understanding of the past.