Sdílené pracovní místo je institut pracovního práva, který není doposud v českém právním řádu upraven. Jedná se o alternativní formu zaměstnání, která je oblíbená v mnohých státech zejména západní Evropy. Job sharing umožňuje sladění osobního a pracovního života zejména rodičům na mateřské či rodičovské dovolené a rodičům s malými dětmi, studentům nebo osobám se zdravotním omezením. Zaměstnancům sdílejícím jedno pracovní místo je přidělována práce, kterou si mezi sebou sami rozvrhují jak po stránce obsahové, tak časové a v případě překážky v práci na straně zaměstnance jsou vzájemně povinni se zastoupit. To má za následek výhodu spočívající v časové flexibilitě a menší časové vytíženosti, možnost spolu řešit pracovní problémy a rozdělit si přidělenou práci podle silných stránek jednotlivých zaměstnanců. Na druhou stranu musejí zaměstnanci mezi sebou komunikovat, aby předešli případným komplikacím a zaměstnavatel má více administrativy oproti tomu, kdyby práci vykonával jen jeden zaměstnanec. Jelikož je v současné době jak na úrovni evropské, tak vnitrostátní podporována flexibilita práce, domnívám se, že by stát měl podpořit i tuto formu práce. Krom otázek čistě pracovněprávních by měl vyřešit i související otázky v rovině práva finančního a práva sociálního zabezpečení. Aby byl tento institut efektivní, je třeba se zabývat mnohými pracovněprávními otázkami, jako je vznik a zařazení na sdílení pracovní místo, povinnost k zástupu, překážkami v práci na straně zaměstnance, povinnost k náhradě škody způsobené sdílejícími zaměstnanci, odměňováním, rozvázáním pracovního poměru jen s některým sdílejícím zaměstnancem a dalšími otázkami.Job sharing is the labour law institute, which has not been regulated in the Czech legal order yet. This is an alternative form of employment, which is popular in many countries, particularly in Western Europe. This institute allows work-life balance to parents on maternity or parental leave and to parents with young children, students or people with health restrictions. The work is assigned to employees who share one job and they plan both content and time of the work, and they are obliged to substitute each other in case of obstacles to work. As a result there are advantages of time flexibility and less time consuming, the possibility of working together, solving work problems and allocating assigned work by individual employees. On the other hand, employees have to communicate with each other in order to avoid possible complications and the employer has more administration, than if he employs only one person. As it is currently at both European and nationally supported labour flexibility, I believe that the state should support this form of work. The state should solve not only labour law issues but also related issues in the area of financial and social security law. To make this institute effective, it is necessary to deal with many labour law issues such as the creation and inclusion of job sharing, obligation to substitute the other sharing employee, obstacles to work, the obligation to compensate for damages caused by the sharing employees, remuneration, cancellation of employment with only one of the sharing employees and other issues.