Úvod: V současné době je výskyt krizových situací ve společnosti poměrně frekventovaný. Na problematiku prožívání a zvládání krizových situací lze tedy pohlížet jako na aktuální téma. Velmi často se setkáváme s výzkumy, které se zabývají prožíváním a zvládáním krizových situací z pohledu zasažených osob nikoliv z pohledu osob pomáhajících. Lze předpokládat, že pomáhající osoby se při své činnosti setkávají s různými druhy krizových situací, což může v nemalé míře ovlivnit jejich integritu. Cíl: Identifikovat, popsat a analyzovat vybrané aspekty prožívání/chování a zvládání krizových situací dobrovolníky Komunitního psychosociálního intervenčního týmů. Navrhnout model chování a následného zvládání vybraných krizových situací (s přesahem do supervize). Zjistit pozici a důležitost speciálního pedagoga jako člena Komunitního intervenčního psychosociálního týmu. Navrhnout a výzkumným šetřením ověřit efektivitu metodiky využitou v rámci výzkumného šetření. Metodika: Jedná se o pilotní studii. Bylo využito kvalitativního přístupu. Tvorbu designu výzkumného šetření byla realizována přístupem mnohopřípadové studie s deskriptivně-exploratorním charakterem. Pro sběr dat byla zvolena kombinace technik (polostrukturovaný rozhovor, metoda časové křivky, projektivní techniky záznam textu do "myšlenkových" bublin, třídění obrázkových kartiček). Výzkumného šetření se zúčastnily 4 případy (ženy). Případy, které byly zařazeny do výzkumného šetření, musely splňovat předem stanovená kritéria. Všechny případy si jako ústřední téma rozhovoru zvolily krizovou událost povodeň. Při analýze dat byla využita metoda tematické analýzy. Výsledky: Výzkumné cíle i otázky byly naplněny. Autorka za pomocí výzkumného šetření identifikovala, popsala a analyzovala vybrané aspekty prožívání/chování a zvládání vybraných krizových situací dobrovolníky KIP týmu. Vybrané aspekty prožívání/chování a zvládání vybraných krizových situací byly (u jednotlivých případů i hromadně) zaznamenány do časové osy krizové události (začátek, průběh, ukončení, dozvuk). Na základě analýzy kvalitativních dat došlo k vytvoření návrhu modelu chování a následného zvládání vybraných krizových situací. Autorka v rámci výzkumného šetření zjišťovala pozici a důležitost speciálního pedagoga při řešení a zvládání krizových situací vyjádřených dobrovolníky KIP týmu. Za pomocí tematické analýzy bylo zjištěno, že se ve vybraných KIP týmech speciální pedagog dosud nevyskytuje. Dobrovolníci se však setkávají s jistými problémy v oblasti poskytování první psychosociální pomoci osobám se zdravotním postižením. U dobrovolníků se však přesto setkáváme s ambivalentními pohledy na přítomnost a důležitost speciálního pedagoga v KIP týmu. Dobrovolníci by spíše upřednostnili odborně vedený kurz zaměřený na danou problematiku. Závěr: Autorka považuje získané výsledky výzkumného šetření pro účely pilotní studie za dostačující. Závěrem je nutno podotknout, že si je autorka plně vědoma všech limitů, které mohly ovlivnit výsledky výzkumného šetření.Introduction: Currently, the occurrence of the crisis situations in the society is relatively frequent. On the problematic "experiencing and coping with the crisis situations" can be therefore looked as a current topic. Very often, we encounter researches dealing with experiencing and coping with crisis situations in terms of affected persons, but not in terms of people who are helping them. We can assume that people who are helping, in its activities deal with different kinds of crisis situations, which may largely affect their integrity. Objective: Identify, describe and analyze the selected aspects of experience/behavioral and the crisis management of the volunteers of the Community of psychosocial intervention teams (KIP). Propose a model of behavior and subsequent coping with the selected crisis situations (with an overlap into supervision). To determine the position and importance of the special education teacher as a member of the Community of psychosocial intervention team. Design and by the research verify the effectiveness of the methodology utilized in the context of research. Methodology: This is a pilot study. There was used a qualitative approach. The design development of the research was carried out by multi-case study approach with descriptively exploratory character. For the data collection, it was selected the combination of techniques (semi-structured interview, time curves method, projective techniques recording of text into the "thought" bubbles, sorting of picture cards). In the research there were 4 cases (women) which have participated. Cases that were included in the research had to meet the predetermined criteria. All cases have chosen for the central topic of conversation the crisis event a flood. The thematic analysis method was used for the data analysis, Results: Research objectives and questions were met. The author with the help of the research identified, described and analyzed the selected aspects of the experience/behavioral and coping with the crisis situations by the selected volunteers of KIP team. Selected aspects of experience/behavioral and coping with the crisis situations (in each case and collectively) were recorded in the timeline of critical events (start, course completion, reverb). Based on the analysis of the qualitative data the behavior model was created and the subsequent coping with selected crisis situations. The author within the research investigated the position and the importance of the special educator in dealing with a crisis situations expressed by the volunteers of KIP team. Thanks to the thematic analysis, it founded that in the selected KIP teams the special teacher still does not occur. Volunteers, however, encounter some problems in providing first psychosocial aid to persons with disabilities. Volunteers nevertheless meet with ambivalent views on the presence and importance of the special educator in KIP team. Volunteers would rather prefer professionally running course on the given problematic. Conclusion: The author considers the results of the research for the pilot studies to be sufficient. Finally, it should be noted that the author is fully aware of the limits that could affect the results of the research.