Počet záznamů: 1
Vliv rozdílného způsobu chirurgického odběru arteria thoracica interna na její volný průtok a délku
Údaje o názvu Vliv rozdílného způsobu chirurgického odběru arteria thoracica interna na její volný průtok a délku [rukopis] / Andrea Steriovský Další variantní názvy Vliv rozdílného způsobu chirurgického odběru arteria thoracica interna na její volný průtok a délku Osobní jméno Steriovský, Andrea (autor diplomové práce nebo disertace) Překl.náz The Influence of Different Surgical Methods of Internal Thoracic Artery Harvesting on Its Free Flow and Length Vyd.údaje 2013 Fyz.popis 83 Poznámka Ved. práce Petr Němec Oponent Jiří Manďák Oponent Vilém Rohn Dal.odpovědnost Němec, Petr (školitel) Manďák, Jiří (oponent) Rohn, Vilém (oponent) Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Ústav patologie (udelovatel akademické hodnosti) Klíč.slova arteria thoracica interna * skelet * pedikl * volný průtok * průtok "in situ * internal thoracic artery * pedicled * skeletonized * free flow * "in situ" flow Forma, žánr disertace dissertations MDT (043.3) Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Druh dok. PUBLIKAČNÍ ČINNOST Titul Ph.D. Studijní program Doktorský Studijní program Chirurgie Studijní obor Chirugie kniha
Kvalifikační práce Staženo Velikost datum zpřístupnění 00185387-711512713.pdf 10 3.3 MB 20.05.2013 Posudek Typ posudku 00185387-opon-942922573.pdf Posudek oponenta Průběh obhajoby datum zadání datum odevzdání datum obhajoby přidělená hodnocení typ hodnocení 00185387-prubeh-658487792.pdf 24.08.2006 20.05.2013 05.09.2013 S 2
Cíl: Srovnání vlivu techniky odběru arteria thoracica interna l.sin. (LITA) jako pedikl a jako skelet na její volný průtok a délku bezprostředně po odběru. Metoda: Prospektivní nerandomizovaná studie 300 nemocných s ICHS, kteří byli indikováni k chirurgické revaskularizaci myokardu za použití mimotělního oběhu. Podmínkou zařazení byl věk do 79 let včetně, ejekční frakce levé komory nad 40 % a hemodynamicky významná stenóza v povodí obou větví levé koronární tepny. Nemocní byli rozděleni do dvou skupin po 150 dle techniky odběru LITA. Ve skupině SKELET byla LITA odebrána jako skelet, ve skupině PEDIKL byla LITA odebrána jako pedikl. Peroperačně byly sledovány: nativní průtok LITA, její volný průtok po preparaci, délka odebrané LITA a doba odběru. Výsledky: Obě skupiny se významně statisticky odlišují v parametru nativní průtok ?in situ? (Q01), p $<$ 0,001 a volný průtok po preparaci (Q02), p = 0,02669. Obě skupiny se statisticky významně odlišují při porovnání průtoků a tlaku krve současně, jak v nativním průtoku ?in-situ? (p $<$ 0,001), tak ve volném průtoku po preparaci (p = 0.00884). U všech měření je v průměru vyšší průtok krve ve skupině SKELET než ve skupině PEDIKL. V případě testování hodnot rozdílů volných průtoků po odběru (Q02) a nativních průtoků ?in situ? (Q01) v každé skupině tj. SKELET (Q02 ? Q01) a PEDIKL (Q02 ? Q01) jednorozměrným testem nebyly tyto rozdíly v obou skupinách signifikantně odlišné. Závěr: Obě techniky odběru LITA jako skelet i pedikl shodnou měrou ovlivňují vazoreaktivitu odebírané tepny vyjádřenou volným průtokem bezprostředně po odběru. Analýza rozdílů naměřených hodnot volných průtoků bezprostředně po odběru a nativních průtoků ?in situ? před začátkem odběru tepny neprokázala mezi technikou skelet a pedikl statisticky významné rozdíly. V délce tepny po odběru před aplikací roztoku s papaverinem nebyl mezi odběrem skelet a pedikl nalezen signifikantní rozdíl. Preference jedné nebo druhé techniky jen z důvodu menšího ovlivnění vazoreaktivity tepny tak nemá opodstatnění.Aim: The assessment of the influence of different surgical methods of left internal thoracic artery (LITA) harvesting on its free flow and length. Methods: Data of a series of 300 consecutive patients with coronary heart disease undergoing elective myocardial revascularization procedures were analyzed prospectively. Entry criteria included the age of 79 years or lower, left ventricular ejection fraction over 40%, and a hemodynamically significant stenosis in the vascular bed of both left coronary artery branches. The patients were divided into two groups based on the surgical methods of LITA harvesting: SKELET Group consisted of 150 patients with the skeletonization of LITA without surrounding tissue, while PEDIKL Group was made up of 150 patients with LITA harvested as a pedicle with surrounding tissue. All patients were followed up to assess LITA native flow before harvesting, LITA free flow immediately after harvesting, LITA length and the time of harvesting. Results: There were significant differences of ?in situ? native flow (Q01) p-value $<$ 0.001 as well as free flow after harvesting LITA (Q02) p-value = 0.02669 in both groups. Also, there were significant differences in the assessment of flows and blood pressure simultaneously both in case of ?in-situ? native flow (p-value $<$ 0.001) and in case of free flow after harvesting (p-value = 0.00884). Mean flow is higher in the SKELET group in all measurements. One-dimensional test proved no significant differences in the case of the analysis of values of free flow differences after harvesting (Q02) and ?in situ? native flows (Q01) within each group, i.e. SKELET group (Q02 ? Q01) and PEDIL group (Q02 ? Q01),. Conclusion: Both surgical methods of LITA harvesting had an identical impact on free flow immediately after harvesting i.e. arterial vasoreaction. No significant differences were found between skeletonization and the pedicled method of LITA harvesting in case of the analysis of free flow value differences immediately after harvesting and ?in situ? native flows. No significant differences were found between SKELET and PEDIKL groups in the case of LITA length before the application of papaverine. Giving preference to one or the other method on the basis of lesser influence on vasoreactivity would result unjustifiable.
Počet záznamů: 1