Počet záznamů: 1
Mladá polská próza ve středoevropském kontextu
Údaje o názvu Mladá polská próza ve středoevropském kontextu [rukopis] / Jan Jeništa Další variantní názvy Mladá polská próza ve středoevropském kontextu Osobní jméno Jeništa, Jan, 1983- (autor diplomové práce nebo disertace) Překl.náz The Young Polish Fiction in the Central European Context Vyd.údaje 2013 Fyz.popis 179 s. (371 215 znaků) : grafy Poznámka Ved. práce Marie Sobotková Ved. práce Marie Sobotková Dal.odpovědnost Sobotková, Marie (vedoucí diplomové práce nebo disertace) Sobotková, Marie (školitel) Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Katedra slavistiky. Sekce polonistiky (udelovatel akademické hodnosti) Klíč.slova současná polská literatura * současná ukrajinská literatura * experimentální próza * překladová analýza * knižní trh * camp * contemporary Polish literature * contemporary Ukrainian literature * experimental prose * translation analysis * book market * camp Forma, žánr disertace dissertations MDT (043.3) Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Druh dok. PUBLIKAČNÍ ČINNOST Titul Ph.D. Studijní program Doktorský Studijní program Filologie Studijní obor Srovnávací slovanská filologie kniha
Kvalifikační práce Staženo Velikost datum zpřístupnění 00184601-211702882.pdf 35 1.6 MB 07.05.2013 Posudek Typ posudku 00184601-ved-999772637.pdf Posudek vedoucího 00184601-opon-375289789.pdf Posudek oponenta
Účelem této práce nazvané Mladá polská próza ve středoevropském kontextu je prozkoumání a zhodnocení současné polské prozaické tvorby mladých autorů a autorek, narozených mezi léty 1970-1985. Práce se zaměřuje zejména na tvorbu Sylwie Chutnik, Wojciecha Kuczoka, Doroty Masłowské, Mirosława Nahacze, Michała Witkowského a Sławomira Shutyho. Jejich prozaické texty se pokouší zařadit do kontextu současné prozaické tvorby ve střední a východní Evropě, zvláště tvorby české, slovenské, ukrajinské a německé. Úvodní kapitoly jsou věnovány bilanci dosavadního výzkumu a pokoušejí se shrnout, co mají mladí spisovatelé ze zemí bývalého východního bloku společného. Kromě historické zkušenosti jsou jim společná především formální a estetická východiska ? estetika campu, spelečensko-kritický náboj, jazykový a žánrový experiment. Druhá kapitola sleduje vývoj uskupení polských prozaiků, nazývaného ročník 70?, od jejich prvního společného vystoupení (2001) a publikování prvních prozaických textů, přes jejich první komerční úspěchy a ocenění, až po rozpad uskupení a individualizovanou, dozrálou etapu tvorby několika jejích protagonistů. Kapitolu uvozuje rozsáhlá analýza fungování knižní infrastruktury v Polsku, České republice, na Slovensku a na Ukrajině. Kontext knižního trhu, médií a ?jazykového průmyslu? je pro tvorbu nejmladších autorů zvláště důležitý. Jsou totiž v tomto regionu první generací, která se požadavkům ?knižního byznysu? musela plně přizpůsobit, zároveň je však k němu velmi kritická. Třetí kapitola je věnována polsko-ukrajinským literárním kontaktům v posledních dvaceti letech a pokouší se nastínit paralely v tvorbě mladých prozaiků, ať už je to ohlas feministického diskurzu v tvorbě Sofiji Andruchovyč nebo nostalgické rysy próz Serhije Žadana a Michała Witkowského. Následují dvě kapitoly, jež se detailně zabývají analýzou dvou provázaných fenoménů v mladé próze: campové estetice a jejímu pojetí špatného vkusu, ošklivosti, odlišnostem v pojetí genderové identity a tomu, co současní autoři a autorky považují za exotické a atraktivní. Exotické už totiž není vzdálené a cizokrajné, exotiku hledají mladí autoři především v domácím prostředí, v oblasti okrajových sociálních skupin, subkultur a menšin, mnohdy zanikajících nebo tabuizovaných. Nejrozsáhlejší část vychází z překladové praxe autora a zkoumá existující překlady próz Kuczoka, Masłowské, Nahacze, Witkowského a dalších do češtiny. Mnohé z nich se vyznačují nejen kreativitou, ale především dosud nevídanou mírou tvůrčí svobody překladatelů, již se mnohdy stávají rovnocennými partnery autorů. Všímá si také zásad a praxe při překládání titulů knih, nářečních prvků, sociolektů a archaismů. Práci uzavírá analýza dvou stěžejních prozaických textů mladé generace ? Královny Barbary Michała Witkowského a Královniny šavle Doroty Masłowské; esejisticky laděné studie se snaží přesvědčit čtenáře o tom, že zrovna tyto dva romány představují to nejzajímavější, co dosud v rámci mladé polské experimentální prózy vzniklo. Práce obsahuje 5 stran příloh.The objective of the thesis entitled The Young Polish Fiction in the Central European Context is to investigate and evaluate the contemporary Polish fiction of the young authors born between 1970 and 1985. The thesis focuses particularly on the works by Sylwia Chutnik, Wojciech Kuczok, Dorota Masłowska, Mirosław Nahacz, Michał Witkowski and Sławomir Shuty. The thesis tries to class their texts within the context of the contemporary fiction in the Central and Eastern Europe, particularly the Czech, Slovak, Ukrainian and German fiction.
Počet záznamů: 1