Předmětem této práce je vizuální poezie Václava Vokolka, která začala vznikat v 70. letech a musela se vyrovnat se soudobým vnímáním vizuální poezie, tak jak je nastavily předchozí generace. Bude zde zohledněna také Vokolkova poezie v 80. letech, u které poukážeme na možné spojnice s poezií Emila Juliše, jenž byl Vokolkovým přítelem. Tato práce se snaží najít kontinuitu v díle Václava Vokolka a na základě interpretací se snaží nacházet tvůrčí projevy, které jsou v jeho díle konstantní a které nejlépe vystihují jeho poetiku.The subject of this thesis is Vaclav Vokolek´s visual poetry which has its origins in the 70´s and deals with established perceptions of visual poetry as it had been established by previous generations. Vokolek´s poetry from the 80 ´s is considered as well as connections with Emil Juliš who was Vokolek´s friend. This work endeavors to establish continuity in Václav Vokolek´s work. Based on personal interpretations, this work strives to find art expressions that are the most invariable and depict Vokolek´s poetic composition the best.