Počet záznamů: 1
Analýza rizikových faktorů u vybraných nádorových onemocnění
Údaje o názvu Analýza rizikových faktorů u vybraných nádorových onemocnění [rukopis] / Silvie Magnusková Další variantní názvy Analýza rizikových faktorů u vybraných nádorových onemocnění Osobní jméno Magnusková, Silvie (autor diplomové práce nebo disertace) Překl.náz Analysis of risk factors for selected cancers Vyd.údaje 2012 Fyz.popis 1-118 Poznámka Ved. práce Helena Kollárová Oponent Zdeněk Jirák Oponent Zdeněk Nakládal Dal.odpovědnost Kollárová, Helena (školitel) Jirák, Zdeněk (oponent) Nakládal, Zdeněk (oponent) Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Ústav preventivního lékařství (udelovatel akademické hodnosti) Klíč.slova analýza * rizikový faktor * karcinom jícnu * analysis * risk factor * oesophageal carcinoma Forma, žánr disertace dissertations MDT (043.3) Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Druh dok. PUBLIKAČNÍ ČINNOST Titul Ph.D. Studijní program Doktorský Studijní program Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie Studijní obor Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie kniha
Kvalifikační práce Staženo Velikost datum zpřístupnění 00178987-631191821.docx 26 4 MB 09.10.2012 Posudek Typ posudku 00178987-opon-292953260.pdf Posudek oponenta Průběh obhajoby datum zadání datum odevzdání datum obhajoby přidělená hodnocení typ hodnocení 00178987-prubeh-969057998.pdf 05.09.2008 09.10.2012 22.11.2012 S 2
Dizertační práce měla za cíl ověřit, významnost vlivu vybraných rizikových a protektivních faktorů na vysokou incidenci karcinomu jícnu. Studie byla prováděna formou nemocniční (hospital-based) analytické observační studie případů a kontrol ve Fakultní nemocnici Olomouc u 88 pacientů s karcinomem jícnu a kontrolní skupinou, kterou tvořilo 200 osob. Z 88 osob s karcinomem jícnu se u 48 osob jednalo o histologicky ověřenou formu spinocelulárního karcinomu jícnu, u 34 osob o adenokarcinom jícnu a u 6 osob nebylo histologické vyšetření jednoznačné. Informace byly získávány od osob přímo, formou rozhovoru a zaznamenávány do dotazníku. Dotazník obsahoval otázky týkající se životního stylu a dalších rizikových faktorů ? kouření, konzumaci alkoholu, údaje pro výpočet BMI, o výši dosaženého vzdělání, o profesním zařazení, o zdravotním stavu, včetně informací o pyróze a regurgitaci, o výživových zvyklostech, RTG vyšetření a jiné. Ve studovaném souboru bylo zjištěno, že muži jsou při stanovení diagnózy karcinomu jícnu bez ohledu na histologické rozdělení mladší než ženy. Z výsledků vyplynulo, že kouření, nadměrná konzumace alkoholu, hodnota BMI, RTG vyšetření, technické profese a konzumace ovoce a zeleniny ovlivňují riziko vzniku karcinomu jícnu. Kouření cigaret zvyšuje riziko karcinomu jícnu zejména spinocelulárního karcinomu jícnu. Významná asociace byla nalezena mezi zvyšující se dávkou konzumovaného alkoholu a rostoucím rizikem vzniku karcinomu jícnu. Pozitivní asociace byla nalezena mezi RTG vyšetřením u obou histologických typů, ačkoli u adenokarcinomu jícnu byla zjištěna statisticky významná pozitivní asociace u počtu 20 a více RTG vyšetření. Významná pozitivní asociace a vznikem karcinomu jícnu byla nalezena u technických profesí (zámečník, soustružník, strojník). V prezentované studii se vyšší BMI prokázalo být protektivním faktorem pro karcinom jícnu. Otázka BMI je složitá, a (nižší) hodnoty BMI nemohou být samostatně považovány za ochranný případně rizikový faktor, protože sledované faktory působí společně a také další faktory životního respektive pracovního prostředí mohou mít vliv. Konzumace 8 a více porcí zeleniny týdně prokázala silný protektivní účinek proti karcinomu jícnu. Nalezené výsledky neprokázaly vztah mezi konzumací ovoce a rizikem karcinomu jícnu. Je nepravděpodobné, že by přesná povaha vztahu mezi konzumací ovoce a zeleniny mohla být zjištěna v retrospektivních studiích. Pro přímé prokázání vlivu by byla vhodnější prospektivní studie. Výsledky předkládané studie se pokouší objasnit etiologii karcinomu jícnu a tím stanovit možnosti primární prevence tohoto zhoubného nádorového onemocnění. Znalost rizikových faktorů zevního prostředí a omezení jejich vlivu může být uplatněna při formulaci vhodných epidemiologických opatření, které by měly vést ke snížení rizika karcinomu jícnu.The doctoral thesis sought to verify whether there is a relationship between selected risk and protective factors on high incidence of oesophageal carcinoma. A hospital-based analytical observational case-control study of 88 oesophageal cancer cases and 200 controls was conducted in the University Hospital Olomouc. Of the 88 incident oesophageal cancer cases 48 cases represented oesophageal squamous cell carcinoma and 34 cases were classified as oesophageal adenocarcinoma. The histological type was ambiguous in six cases. Each case or control was interviewed using a standardized questionnaire to obtain information about the patient?s lifestyle and selected risk factors such as smoking status, alcohol consumption, data for calculating BMI, education, occupation, health status including information about pyrosis and regurgitation, dietary habits, number of X-ray examinations and other. The results concluded that smoking, excessive consumption of alcohol, BMI, X-ray examinations, technical occupation and consumption of fruit and vegetable influence the risk of oesophageal cancer development. Tobacco smoking increases the risk of oesophageal cancer, especially squamous cell carcinoma. A dose-response relationship was revealed for frequency of cumulative consumption of alcohol and risk of oesophageal carcinoma development. A strong positive association was found regardless of histological type; in the case of adenocarcinoma, however, the result was statistically significant only in the group with 20 or more X-ray examinations. The results indicated a significant positive association between technical occupation (locksmith, turner, machine operator) and the risk of oesophageal cancer. Higher BMI was found to be a protective factor for oesophageal cancer. BMI is a complex issue, and (lower) BMI cannot be separately identified as a protective or risk factor because those factors work simultaneously, or because other environmental factors or the work environment can contribute. Consumption of 8 or more portions of vegetables weekly showed a strong protective effect against oesophageal cancer. No association was found between the risk of oesophageal cancer and fruit consumption. It is unlikely that the exact nature of the relationship between vegetable consumption and oesophageal cancer could be determined in retrospective studies, suggesting the need for large-scale prospective studies of this relationship in future research.
Počet záznamů: 1