Práce je zaměřena na zjišťování souvislosti mezi mírou depresivity a školním prospěchem studentů SŠ. V teoretické části jsou shrnuty empirické poznatky o tom, že ačkoliv se to donedávna nepředpokládalo, míra depresivity v období puberty a adolescence výrazně stoupá, a to především u dívek, přičemž mezi její hlavní symptomy patří zhoršení školního prospěchu, poruchy spánku, snížená aktivita, pocity viny či smutku či suicidální myšlenky. Symptomatika depresivity v adolescenci je v práci podrobněji zpracována. Z popsaných zjištění vychází 4 hypotézy, jejichž platnost je ověřována na souboru 138 adolescentů, získaném z důvodu omezení vlivu nežádoucích proměnných metodou příležitostného výběru ze studentů 2. a 3. ročníků jedné střední školy. K získávání dat byla zvolena metoda dotazníkového šetření, konkrétně Beckův standardizovaný dotazník depresivity BDI-II a vlastní dotazník na zjišťování klasifikačních údajů ze dvou po sobě následujících vysvědčení. Data byla statisticky zpracována pomocí Pearsonova korelačního koeficientu, dvouvýběrového F-testu a t-testu a s využitím Scheffova testu pro porovnání rozdílů mezi soubory. Výzkum nepotvrdil statisticky významnou souvislost mezi mírou depresivity a školním prospěchem zkoumaného vzorku, kterou předpokládala hypotéza č. 1, ani signifikantní rozdíl v depresivitě mezi pohlavími, což vedlo k zamítnutí hypotézy č. 2. Při ověřování hypotéz č. 3 a 4 byl zjištěn signifikantní rozdíl v míře depresivity mezi zkoumanými obory i rozdíl v udávaných symptomech depresivity mezi soubory dívek a chlapců. Provedený výzkum je orientačním či pilotním výzkumem, neboť zobecnění získaných dat je omezeno především výběrem výzkumného vzorku.The aim of the thesis is to find the link between the extent of depressiveness and secondary school students´ success. In the theoretical part the empirical knowledge is summarised as follows: although it had not been assumed up until a short time ago, the extent of depressiveness at the age of pubescence and adolescence rises significantly, particularly in girls. Among the main symptoms are a deterioration of school results, sleep disorders, decreased activity, feelings of guilt or sadness, and suicidal thoughts. The depression symptomatology in adolescence is processed in the thesis in greater detail. There are 4 hypotheses based on the described findings. The validity of the hypotheses is verified on a group of 138 adolescents, who were chosen from 2nd and 3rd year students of a secondary school through the method of random choice, for the reasons of limiting any unwanted variables. In order to obtain data the following methods were chosen: the method of questionnaire survey, in particular the Beck Depression Inventory BDI-II, and my own questionnaire to find assessment data from two consecutive school reports. The data was statistically processed with Pearson correlation coefficient, two variances F-test, and t-test using Scheffé´s method to compare the differences among the sets. The research did confirmed neither a statistically significant link between the depressiveness and success at school among the studied sample, which was presupposed in hypotheses No.1, nor a significant difference in depression between the two sexes, which led to dismissal of the hypothesis No. 2. When verifying hypotheses No. 3 and 4, a significant difference in depressiveness among the researched subjects of study was discovered as well as a difference in given symptoms of depressiveness among the sets of girls and boys. The research is a general or a pilot study because the generalisation of the obtained data is limited mainly by the choice of the research sample.