Pohybová aktivita pozitivně ovlivňuje prognózu pacientů s kardiovaskulárními i jinými onemocněními. Výzkum názorů a postojů lékařů k pohybové aktivitě jako prevenci zdraví sleduje roli pohybové aktivity v životě současných lékařů a význam, který připisují lékaři pohybové aktivitě pro prevenci zdraví svých pacientů. Cílem výzkumu je zjistit, zda se liší přístup pohybově aktivních a pohybově inaktivních lékařů, zda svým pacientům pohybové aktivity doporučují a mají-li dostatek odborných informací k preskripci pohybové aktivity z hlediska druhu, intenzity, trvání a frekvence. Metody: V souboru 38 respondentů byli lékaři z různých medicínských oborů státní i soukromé sféry, věkové spektrum 26 až 66 let (průměr 40 let). Metoda výzkumu empirická, explorativní, rozhovor standardizovaný individuální neutrální jako dotazovací technika, matematicko-statistické zpracování dat, chí-kvadrát (5% hladina významnosti). Výsledky: 100 % lékařů považuje pohybovou aktivitu za zásadní pro prevenci zdraví. Statisticky významně se liší přístup pohybově aktivních a inaktivních lékařů (p = 0,03). Závěry: Lékaři připisují pohybové aktivitě zásadní význam pro zdraví své i svých pacientů. Statisticky významně se liší přístup pohybově aktivních a inaktivních lékařů k problematice pohybové aktivity pacientů, jak v rámci odebírání osobní anamnézy, tak v preskripci.Physical activity positively influences the prognosis of patients with cardiovascular as well as other illnesses. This survey of opinions and positions of physicians regarding physical activity as a means of health prevention monitors the role of physical activity in the lives of present-day and the importance physicians attribute to physical activity in health prevention for their patients. The aim of the research was to determine if the approaches of physically active and physically inactive physicians differed, whether they recommend physical activity to their patients and whether they have sufficient specialised information in order to prescribe physical activity in terms of the kind, intensity, length and frequency. Methods: A collection of 38 respondents of physicians from various medical specialisations from both the state and private spheres with an age spectrum of from 26 years of age up to 66 years of age (average 40). The methods of research were empirical, explorative, interview standardised individual neutral as a survey technique, mathematical-statistical analysis of data, chí-square (5% level of importance). Results: 100 % physicians consider physical activity as an essential means of health prevention. Of statistical importance is the differentiation in the approach of physically active and inactive physicians (p = 0,03). Conclusions: Physicians attitudes regarding physical activity has an essential importance for their own health as well as the health of their patients. Of statistical importance is the manner in which the approach of physically active and inactive physicians differ to the problem area of physical activity of patients, both in the framework of taking down personal case histories, as well as in the area of prescriptions.