Populační cykly hrabošovitých hlodavců jsou velkou ekologickou záhadou již téměř jedno století. Příčiny a mechanismy způsobující populační cykly nejsou přesně známy. Jednou z možných hypotéz, vysvětlujících vznik pravidelných víceletých fluktuací, je predační hypotéza. Tato hypotéza předpokládá opožděnou regulaci populace kořisti specializovanými predátory, která se navenek projevuje zpožděním v populační změně predátora za kořistí. V systému kolčava?hraboš se za takového predátora-specialistu považuje kolčava. Diplomová práce navazuje na moji bakalářskou práci a jejím hlavním cílem je test základního předpokladu predační hypotézy v systému kolčava?hraboš. Druhým vedlejším cílem bylo otestování použité metody, zejména v případě monitoringu kolčav. V areálu Olomouc?Holice jsem monitorovala populační velikosti hraboše polního a kolčavy. K odhadu početnosti hraboše (odhady programu Capture) byla použita metoda zpětných odchytů značkovaných jedinců do živolovných pastí Ugglan. Populační změnu u kolčavy jsem sledovala pomocí trubicových záznamníků stop a odchytů do živolovných hraboších pastí. Korelační analýzou jsem neprokázala zpoždění v dynamice kolčav. Nejvyšší korelace 0,57 byly pozorovány pro posun 0. Tyto výsledky jsou v rozporu s předpokladem predační hypotézy a naznačují rozdíly v relativním významu interakcí pro dynamiku drobných hlodavců mezi střední a severní Evropou.Population cycles in small rodents represent a long-term mystery for generations of ecologists over almost a century. Causes and mechanisms underlying population cycles are not exactly known. One of the possible hypotheses proposed to explain periodical multi-annual fluctuations in numbers is predation hypothesis. This hypothesis assumes that there is a time delay in the regulation of a prey population by specialised predators. This regulation shows up as a time lag in population numbers of a predator behind that of the prey. Weasel is supposed to be a specialised predator in the system of weasel?vole. My diploma thesis builds on my bachelor thesis and its main objective was to test whether the numbers of weasels (Mustela nivalis) are delayed behind the numbers of common voles (Microtus arvalis) in the area of Olomouc?Holice. The second objective was to test for the feasibility of the method used for monitoring weasels. I monitored abundance of the common vole by applying the capture-recapture method using multiple livetraps and estimated population size by fitting the models of the program Capture. Population change of weasels was monitored by footprint tunnel tracking and livetrapping. By applying correlation analysis, we did not find evidence for the presence of time delay in weasel dynamics. The highest correlation of 0.57 was observed for lag 0. These results are at variance with the assumption of predation hypothesis and suggest that the relative importance of interactions to vole dynamics may differ between central and northern Europe.