O notaci je možné přeneseně hovořit jako o konkrétní analýze abstraktních myšlenek. Její osvojení nicméně vyžaduje kontinuální procvičování. V raných fázích její produkce se tedy logicky vyskytuje bezpočet nedostatků na úrovni formy i smyslu. Jako nedostatky formy můžeme pojmenovat interference na úrovni jazyka, ať už na úrovní jednotlivých slov, tak v oblasti gramatických struktur, což je v protikladu s všeobecným paradigmatem metajazyka notace. V této práci se zabýváme rozdíly mezi použitím jazyka notace, mezi množstvím použitých symbolů a mezi rozdílnou úrovní analýzy při tlumočení z aktivního rodného a z aktivního cizího jazyka. Rozdíly jsou demonstrovány na ukázkách notací studentek a studentů oboru tlumočnictví.Notation can be grasped as a concrete analysis of abstract ideas. The technique needs to be continually exercised, however. Logically, numerous inadequacies at the level of both sense and form occur in the early stages of its production. As inadequacies in form could be given language interferences, not only in terms of lexical items, but also concerning grammatical structures, which contradicts the general metalanguage paradigm. The paper deals with differences between use of language code in notation, between use of symbols written, and between different levels of analysis during interpretation from language A and language B. The differences are demonstrated on notations of students of interpreting.