V první části práce obecně charakterizujeme vývoj hranic a jejich měnící se funkci. V České republice prošla hranice řadou změn po událostech, jako byl přechod od totality k demokracii, vstup ČR do Evropské unie a Schengenu. Následuje kapitola, která se věnuje vzniku, vývoji a konceptům euroregionů v Evropě. Následně se touto problematikou práce zabývá na území České republiky, konkrétně na česko-polské hranici, kde se nachází hlavní podmět této práce ? euroregion Glacensis. Hlavní naplní práce je komplexní zhodnocení česko-polské spolupráce a především důsledků liberalizace hraničního režimu po roce 1989 na rozvoj přeshraničních kontaktů (společné projekty, změny dopravní sítě a sítě hraničních přechodů, frekvence spojů, vnímání partnerů na druhé straně hranice, apod.). V samotném euroregionu bylo provedeno dotazníkové šetření, které přineslo tyto hlavní závěry: nevýrazná většina obyvatel území považuje činnost euroregionu za prospěšnou, ve vývoji polsko-českých vztahů od roku 1989 pak pozoruje výrazné zlepšení, naopak většina obyvatel je výrazně nespokojena s pomalým vytvářením společné infrastruktury, což lze považovat za jednu z největších slabin, v nárůstu větších finančních projektů respondenti zaregistrovali mírné zlepšení.In the first part we define the development of the borders and their developing purpose in general. The borders of the Czech Republic have changed a lot after the events like the Velvet Revolution or the entry of the Czech Republic to the European Union and to the Schengen Area. The next chapter is focusing on the establishment, development and drafts of the Euroregions in Europe. Furthermore, the chapter is concerned with the problems of work opportunities, particularly in the area of the Czech-Polish borders. The main subject of this thesis ? Euroregion Glacensis ? is placed in this area. The main content of this thesis is the comprehensive evaluation of the Czech-Polish cooperation and particularly the liberalization of the border regime to the development of the cross-border contacts after 1989 (common projects, changes in the traffic network and the network of the border crossings, frequency of the connections, perception of the partners on the second side of the border, etc.). The interrogatory enquiry was done in the Euroregion bringing these conclusions: slight majority of inhabitants considers the activity of the Euroregion to be useful and it notices significant improvement within the framework of the development of the Czech-Polish relations since 1989. On the other hand, most of the inhabitants are disappointed with the slow development of the common infrastructure which can be considered as the biggest weakness. In the growth of the bigger financial projects people noticed slight improvement.