Tato práce se zabývá problematikou poznání a řeči u Hérakleita. Řeší otázku metodologie interpretace zlomků archaického myšlení, prezentuje psycho-fyzický rámec poznání v archaické době a rozlišuje hlavní typy poznání v archaické době. Dále představuje kritické výhrady Hérakleita vůči jeho předchůdcům jako součást filosofovy snahy o nalezení nového platného základu poznání. Tato práce ústí v osobitou interpretaci zlomku B 1 a navržení jednotícího termínu pro překlad Hérakleitova termínu logos.This paper concerns the conception of knowledge and language in the work of Heraclitus of Ephesus. It deals with the methodology of the interpretations of the fragments of archaic texts, it presents the psycho-physical frame of the ancient knowledge and it distinguishes the main types of knowledge pursued in ancient times. It also introduces the critical approach of Heraclitus towards contemporary types of knowing as a part of his attempt to find a new fundament of the true knowledge. This analysis leads to a new interpretation of Heraclitus? fragment B 1 and suggests a unifying term for the translation of logos to the Czech language.