Síla stisku ruky je důležitým a jednoduchým ukazatelem fyzického a psychického zdraví a svalové funkce a poukazuje na případnou disabilitu. Možnost využití síly stisku ruky jako diagnostického prostředku a ukazatele úspěšnosti terapie je stále nedoceněna. Cílem této diplomové práce je zjistit, jaký je vliv laterality horních končetin na maximální izometrickou kontrakci stisku ruky a jak je tato síla závislá na základních antropometrických údajích ruky. Velikost síly stisku ruky významně souvisí s antropometrickými údaji šířky ruky (vzdálenost přes metacarpophalangeální klouby), šířky zápěstí (vzdálenost mezi processi styloidei) a délky ruky (vzdálenost spojnice processi styloidei a daktylion). Měření se provádělo na 55 studentech mužského pohlaví v průměrném věku 22,4 ? 2,2 let, o průměrné hmotnosti 77,5 ? 10,5 kilogramů a průměrné tělesné výšce 1,81 ? 0,06 metrů. Na základě dotazníku byla zjišťována preference horní končetiny. Každý muž prováděl 2-3 stisky maximální izometrické kontrakce na ručním dynamometru. Vzdálenost stiskaných ploch byla nastavena na 56 milimetrů. Z naměřených výsledků je jednoznačně jasné, že maximální síla stisku ruky je statisticky významně větší na preferované horní končetině. Stejně tak se nám potvrdila statistická významnost závislosti síly stisku ruky na antropometrických údajích ruky.The grip strenght is an important and easy indicator of physical and mental health and of muscle function and it shows possible disability. The possibility of using the grip strength as a diagnostic means and an indicator of therapy success has not been appreciated properly yet. The aim of the degree work is to find out what influence the laterality of upper limbs has on maximal isometric contraction of the grip and how this strength depends on basic hand anthropometric measurements. The intensity of the grip strength is significantly connected with hand anthropometric measurements ? the hand width (the distance over matacarpophalangeal joints), the wrist width (the distance between processi styloidei) and the hand length (the distance of the connecting line of processi styloidei and daktylion). The measurement was carried out with 55 male students of the average age of 22.4+-2.2 years, of the average weight of 77.5+-10.5 kg and of the average body heigth of 1.81+-0.06 metres. The upper limb preference was surveyed in a questionaire. Each man made 2-3 grips of maximal isometric contraction on a hand dynamometer. The distance of the pressed surface was set on 56 mm. According to the gained results it is unambiguously obvious that the maximal grip strength is statistically more significant on the preferred upper limb. As well the statistical significance of the dependence of the grip strength and the hand anthropometric measurements was confirmed.